Ludvík Svoboda. Generál, který bojoval; prezident, který vyjednával. „Byl vždy tam, kde byl boj nejprudší,“ vzpomíná jeho voják

16. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ludvík Svoboda

Válečný hrdina i prezident normalizace. Komunista komunisty zavržený a dokonce vězněný. To vše byl Ludvík Svoboda, muž, který by možná v jiné době nebo v jiné zemi byl medailemi ověnčeným vojákem. 20. století uprostřed Evropy ale rozhodlo jinak. Stal se prezidentem dějinných protikladů.

Ludvík Svoboda (1895–1979) bojoval v řadách československých legionářů v bitvách u Zborova i u Bachmače. V armádě zůstal jako důstojník z povolání. Mnichovský diktát zastihl rodinu Svobodových v Kroměříži a do protifašistického odboje se zapojili oba manželé, Ludvík i Irena.

Odchod do zahraničí

V létě 1939 odešel už v hodnosti podplukovníka do Polska a později do Sovětského svazu. Celou svou rodinu přitom nechal v okupované vlasti.

Po abdikaci Antonína Novotného byl 30. března 1968 zvolen prezidentem Ludvík Svoboda. Na snímku provádí prohlídku nastoupené Hradní stráže

Největší československá zahraniční jednotka se začala formovat na východě pod záštitou komunistického odboje v Moskvě a začátkem roku 1943 se přesunuje na frontu. Se svými spolubojovníky došel generál Svoboda až na Duklu, kde se českoslovenští vojáci probojovali na území okupované vlasti.

Komunisté ho na konci války prosadili až na post ministra národní obrany. Tragédie války postihla i nejbližší rodinu Ludvíka Svobody – jediný syn manželů Svobodových Miroslav totiž zemřel v koncentračním táboře.

Na vrcholu kariéry

Vrchol Svobodovy politické kariéry začal 30. března 1968, kdy byl zvolen prezidentem. Volnější atmosféra se projevila ve všech aspektech společenského života a reformní proces nastartoval změny ve společnosti, nad kterými českoslovenští komunisté začali ztrácet kontrolu.

Gustáv Husák, Ludvík Svoboda, Alexander Dubček a František Kriegel v prvomájovém průvodu v roce 1968

Okolní socialistické státy měly z vývoje v Československu obavy a rozhodly se k silovému potlačení reforem. Vojska Varšavského paktu vstoupila na území Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968. O dva dny později začala v Moskvě jednání. Československou delegaci vedl právě prezident Svoboda.

Výsledkem byl tajný moskevský protokol, který vedl k legalizaci okupace a k zastavení reformního procesu. V dalších měsících se do popředí strany a státu dostávají konzervativní komunisté a politický vliv prezidenta klesá.

Ludvík Svoboda začal ještě jedno prezidentské období, jeho zdravotní stav mu ale nedovolil ho dokončit. Zemřel 20. září 1979. Zavzpomínal na něj i jeho spolubojovník Emanuel Gramiš: „Byl vždy tam, kde byl boj nejprudší – mezi svými statečnými vojáky.“

Celý pořad Jiřího Zemana najdete v audiozáznamu.

autor: Jiří Zeman
Spustit audio

Související