V dubnu 1969 začala normalizace a Husákova cesta na vrchol

Gustáv Husák, Ludvík Svoboda, Alexander Dubček a František Kriegel v prvomájovém průvodu v roce 1968
Gustáv Husák, Ludvík Svoboda, Alexander Dubček a František Kriegel v prvomájovém průvodu v roce 1968

Když sovětské a další „spřátelené“ tanky drtily v srpnu 1968 krátké období relativní svobody, neznamenalo to konec nadějí na uvolnění poměrů v Československu. Rozhlas a televize dál vysílaly relativně svobodně, vycházelo mnoho zajímavých knížek, noviny dál psaly víceméně otevřeně. Ta skutečná změna přišla až o osm měsíců později…

Poslední zbytky nadějí, že se v Československu podaří udržet reformní myšlenky roku 1968, pohřbilo 17. dubna 1969 zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Výměna Alexandra Dubčeka za Gustáva Husáka v čele strany znamenala vítězství konzervativních promoskevských sil a nástup období, pro které se vžil název normalizace.

Jelisej Sinicyn. Brežněvův tajný emisar a jeho spojka s Husákem

Jelisej Sinicyn

Byla cesta Gustáva Husáka do nejvyšších pater československé politiky po srpnu 1968 přímá? Do určité míry ano. Měl podporu Moskvy. A to podporu velmi delikátní – byl totiž v přímém spojení se šéfem KGB Jurijem Andropovem, nebo se samotným nejvyšším soudruhem Leonidem Iljičem Brežněvem.

Ani 17. duben 1969 ale nepřišel zničehonic, byl výsledkem několikaměsíčního vývoje, během něhož sovětská strana intenzivně tlačila na vedení KSČ, aby převzalo kontrolu nad děním ve společnosti. Ve druhé polovině roku 1968 sehrál důležitou roli v dalším rozhodování Moskvy její tajný agent v Praze, vysoce postavený zpravodajec KGB Jelisej Tichonovič Sinicyn.

Byl to on, kdo Brežněvovi doporučil orientovat se na Gustáva Husáka. Spojení mezi Brežněvem a tímto ambiciózním politikem sám obstarával, což dokládají Husákovy deníkové zápisky. Sinicyn v Husákovi rozpoznal potřebné ambice i skutečné schopnosti pro zvládnutí toho, čemu se říkalo „konsolidace“ a ještě později „normalizace“ poměrů.

Čekalo se jen na příležitost

Od ledna 1969 se Husákova rétorika proměňuje. Stále častěji začíná nálepkovat určité skupiny jemu nepohodlných osob jako „nátlakové skupiny“, hledá a označuje nepřátele konsolidace, hovoří o vztahu k Sovětskému svazu, žádá pověstný „klid na práci“.

Chopili se hokejových oslav v roce 1969 výtržníci? Lidé se nebáli podpořit reformisty, říká historik

Pražané na Václavském náměstí 28. 3. 1969 během oslav vítězství čs. hokejistů nad týmem Sovětského svazu 4:3 na Mistrovství světa v ledním hokeji ve Stockholmu

Na hokejovém mistrovství ve Švédsku v roce 1969 českoslovenští hokejisté dvakrát vyhráli nad mužstvem SSSR. Oslavy doma nebraly konce, přestože v celkovém umístění hokejisté skončili na 3. místě. 

Pád Alexandra Dubčeka byl jen otázkou času. Čekalo se jen na vhodnou příležitost, jak výměnu provést. Ta přišla s hokejovým šampionátem v březnu 1969, na němž Československo dvakrát porazilo sovětskou „sbornou“.

Zvláště po druhém zápase začaly v Československu bouřlivé oslavy, které se na některých místech změnily v otevřená vystoupení proti okupantům. Jednalo se přitom o záměrně vyprovokované akce. Státní bezpečnost stála za nejvýraznějším konfliktem hokejových oslav, za rozbitím kanceláře sovětské letecké společnosti Aeroflot na Václavském náměstí.

Tajná schůzka s Brežněvem

Začátkem dubna se s Dubčekem setkal zvláštní zplnomocněnec sovětské vlády a náměstek ministra zahraničí Vladimir Semjonov a dal mu najevo, že ztratil důvěru Moskvy. Dubček pochopil, že jeho pozice je neudržitelná. Zasedání ÚV KSČ bylo svoláno na 17. dubna a 13. dubna 1969 Husák odletěl tajně ze sovětské základny v Milovicích do ukrajinského Mukačeva.

Cesta Gustáva Husáka od reformátora k normalizátorovi

Ludvík Svoboda a Gustáv Husák

Poslední komunistický prezident Československa Gustáv Husák byl rozporuplným člověkem s osudem plným zvratů. Byl jednou z vůdčích osobností Slovenského národního povstání, prvním slovenským poválečným „premiérem“, obětí komunistických čistek, na jaře 1968 reformátorem a posléze hlavním představitelem tvrdé linie totalitního režimu.

Tam se setkal s Brežněvem, který Husáka ujistil, že má jeho podporu. O čtyři dny později Ústřední výbor KSČ konstatoval, že vedení strany nedokázalo realizovat účinná opatření k odstranění a překonání „krizových jevů“ a ve funkci prvního tajemníka nahradil Dubčeka Husák.

Svědectví o Husákově proměně

„Husákova rétorika začala po 17. dubnu přitvrzovat. Začíná předkládat vlastní výklad o událostech roku 1968, neustále se posouvá jeho názor na srpnovou okupaci. Legendární je jeho výrok, že každý si svůj posudek píše sám,“ říká historik Michal Macháček, autor prvního uceleného životopisu Gustáva Husáka, vydaného v roce 2017.

Právě Macháček si dal tu práci a poslechl si dlouhé hodiny zdánlivě fádních projevů Gustáva Husáka z roku 1969. „Jsou významným svědectvím o jeho proměně,“ říká Macháček, který z projevů vybral řadu zajímavých pasáží a připravil z nich pořad z cyklu Archiv Plus.

Ukázky dokumentují, jakým vývojem prošel tento politik, považovaný ještě v době nástupu do čela KSČ v dubnu 1969 za „progresivního“. Cílevědomý Husák svůj vzestup završil v roce 1975, kdy se stal prezidentem místo těžce nemocného Ludvíka Svobody.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související