Oslavy konce války se v minulosti proměňovaly. Ve stylu, datu konání i míře vděčnosti

6. květen 2022

Za minulého režimu jsme za datum ukončení 2. světové války v Evropě považovali 9. květen. Po vzoru Sovětského svazu a navzdory západnímu světu. Ten slaví mír už o den dřív. Jak se v naší zemi oslavy i oficiální rétorika proměňovaly, to nám zachytily nahrávky z rozhlasového archivu.

Německá kapitulace byla oficiálně podepsána v Berlíně 8. května 1945 ve 23:01. Neoficiálně už o den dříve v Remeši. Stalin však tento akt neuznal, měl dojem, že zásluhy Sovětského svazu na osvobození Evropy nejsou dostatečně vyzdviženy, a trval na opakování.

Čtěte také

Stalo se následujícího dne před půlnocí. Jenže v Moskvě kvůli časovému posunu už ručička kremelských hodin půlnoc překročila. Takže zatímco na západě slavili konec války 8. května, v zemích sovětského bloku byl oslavován 9. květen. Jakoby s podpisem německé kapitulace byla současně vyhlášena studená válka. Jen málokdo si to však tehdy v zemi nazdobené rozkvetlými šeříky a ovládané nadšením a vděkem vůči všem spojencům bez rozdílu uvědomoval.

Ano, nesmíme zapomínat ještě na jednu okolnost, která 9. květnu přidávala na významu. Do téměř osvobozené Prahy vjela s velkou slávou Rudá armáda, a kdo si snad za soudruhů troufnul říct, že ji ve skutečnosti neosvobodila, měl zaděláno na problém. Stejně tak ten, kdo se odvážil namítnout, že nebyla jediná, která naši vlast od nacistů vyčistila.

Nikdo jiný než Sověti

Už následující rok, 1946, směřovaly hlavní oslavy u nás k 9. květnu, i když osvobozený národ v čele s prezidentem Benešem ještě děkoval spojencům bez výjimky, těm západním i východním, jak si můžeme poslechnout v nahrávce prezidentova projevu. V pozdějších letech, poúnorových, už by si takovou pošetilost dovolit nemohl. Od roku 1951 se datum konce války stalo oficiálně uzákoněným státním svátkem jako „den osvobození Československa Sovětskou armádou“. Kam zmizeli Američani či Britové? Jako celý západ za železnou oponou.

Čtěte také

U příležitosti svátku se udělovala státní vyznamenání, kladly věnce a manifestovalo budovatelské nadšení. V některých letech, zvlášť těch zakulacených, se konaly velkolepé vojenské přehlídky. Ze sportovních událostí probíhal v těchto dnech například cyklistický Závod míru. V roce 1955 se konala první spartakiáda, kterou vyvrcholily připomínky 10. výročí osvobození a v roce 1974 poprvé vyjelo metro. I tyto události nám zachytil zvukový pás.

Vesměs však platí, že po celých 40 let se oslavy, a hlavně demonstrace vděku Sovětskému svazu, nesly v podobném duchu. Nezměrné přátelství v oficiální rétorice nenarušily ani události roku 1968, kdy naši „přátelé“ v Československu osvobozeném od kontrarevoluce umístili početné příslušníky své armády.

Osvobození nebo vítězství?

Zlom nastal po roce 1989 a to poměrně výrazný. Hned první porevoluční oslavy na Pražském hradě, které uspořádal Václav Havel, se od těch předchozích výrazně lišily a atmosféra svobody a úlevy je znát i z archivní nahrávky.

Čtěte také

Tím, že se opět rozšířil počet osvoboditelů o řadu dalších spojenců, musel se změnit i oficiální název svátku. Už se neslavilo „Výročí osvobození Československa Sovětskou armádou“, ale „Den osvobození od fašismu“, poté „Den osvobození“ a od roku 2004 „Den vítězství“.

A v roce 1991 se uzákonila také změna svátku z 9. na 8. května. Víte, na čí návrh? Tehdejšího poslance Federálního shromáždění Miloše Zemana.

Jak vypadaly oslavy konce války v dobách minulých, to se nám uchovalo v řadě nahrávek uložených v rozhlasovém archivu. Pojďte se do nich s námi zaposlouchat.

autor: Naďa Reviláková
Spustit audio