Ruská propaganda vytvořila paralelní svět. Za úspěch může vydávat cokoliv, říká historik Příhoda
Desítky civilistů se podařilo evakuovat z oceláren Azovstal – poslední bašty odporu proti ruským jednotkám, které mají Mariupol z velké části pod kontrolou. Jak úspěšně bude evakuace probíhat dál, není jasné, upozorňuje zpravodaj na Ukrajině Martin Dorazín. „Horší je to s lidmi, které odvezli Rusové takzvanými humanitárními konvoji do Ruska, o těch nemáme žádné zprávy. Někomu se podařilo po výsleších i násilí dostat zpět na Ukrajinu, jiní zřejmě skončili někde na Sibiři.“
S blížícím se 9. květnem, kdy si Rusko připomíná konec druhé světové války, bude chtít Vladimir Putin svým občanům předložit informace o úspěších ruské armády.
Čtěte také
„Pokud nedojde k tomu, aby Rusko mobilizovalo svoje síly – a to je jedna z variant, k čemu může dojít 9. května –, tak má nedostatek mužů, které může použít pro vojenské operace,“ soudí Michal Smetana, bezpečnostní analytik z Katedry bezpečnostních studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Pokud nedojde k tomu, aby Rusko mobilizovalo svoje síly, tak má nedostatek mužů, které může použít pro vojenské operace.
Michal Smetana
Boj za přímořské město Mariupol má přitom z hlediska ruského agresora hned dvě roviny, upozorňuje Marek Příhoda, zástupce ředitele Ústavu východoevropských studií při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
„Boj za Mariupol naplňuje jeden z cílů – osvobodit lid Donbasu a ochránit obyvatele před ‚zvůlí‘ ukrajinské vlády. Druhou rovinou je pak vítězství nad plukem Azov, který se stal pro ruskou propagandu esencí a symbolem ukrajinského nacismu.“
To, co je pro nás zničením jednoho velkého města a válečným zločinem, je pro Rusko osvobozovací akcí.
Marek Příhoda
Ostřelováním zničené město je přitom také klíčem k ovládnutí jižní Ukrajiny a otevírá možnost propojení s již dříve anektovaným poloostrovem Krym.
„Ruská státní média a informační servery od počátku války vytvořily něco jako paralelní svět, který má s tím, co reálně probíhá na Ukrajině, velice volnou a někdy vůbec žádnou vazbu. Za úspěch může být v tomto kontextu vydáváno cokoliv,“ vysvětluje Příhoda a dodává:
Martin Dorazín, zpravodaj na Ukrajině, Český rozhlas
Marek Příhoda, Ústav východoevropských studií při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
Michal Smetana, bezpečnostní analytik, Katedra bezpečnostních studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy
Veronika Bílková, vedoucí Centra mezinárodního práva při Ústavu mezinárodních vztahů
„To, co je pro nás zničením jednoho velkého města a válečným zločinem, je pro Rusko osvobozovací akcí – záchrana obyvatel před řáděním nacistů.“
Lze do 9. května očekávat zásadní teritoriální zvrat? A co bude nejtěžší při dokazování válečných zločinů na Ukrajině? Jaký byl Mariupol dříve a jaký je dnes, popisuje přímo z Ukrajiny zpravodaj Martin Dorazín.
Poslechněte si celé Téma dne Lukáše Matošky.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
