Rok 1968: Ota Šik vysvětluje lidem, jak je v socialismu draho

25. červenec 2018

Jedním z méně známých okamžiků politického uvolnění roku 1968 bylo televizní vystoupení místopředsedy vlády Oty Šika. Ten divákům na příkladech ukázal, kolik hodin pracuje na koupi shodného zboží dělník v Československu a Německu. Šikova čísla potvrdila vysoké ceny v ČSSR oproti Západu a způsobila obrovský rozruch.

Že ekonomická situace socialistického Československa není právě dobrá, se vědělo delší dobu. V roce 1963 se zhroutila třetí pětiletka. Poprvé v éře plánované ekonomiky došlo k poklesu hrubého domácího produktu.

Nemohla to zamaskovat ani prohlášení komunistické strany, že jde o „potíže růstu“. V lednu 1965 byly zavedeny prvky „pružnosti cen“ (ceny zboží už neurčovala komunistická strana, ale mohli do nich promlouvat výrobci) a poprvé se začal u národních podniků sledovat zisk. Vznikl materiál s názvem Nová soustava řízení, protože slovo reforma se nesmělo objevit.

Mediální tvář ekonomické reformy

Minimálně do jara 1968 byla tedy případná ekonomická reforma jen předmětem odborných debat. Široká veřejnost se do ní mohla zapojit až na jaře 1968 v souvislosti s politickým uvolněním. Ota Šik, který se stal místopředsedou vlády, byl i „mediální tváří“ ekonomické reformy.

Rok 1964: Motor dáme dozadu. Škoda 1000 MB a její převratné novinky

SKODA 1000MB - 50 years - 003

V poválečné historii výroby automobilů Škoda v Mladé Boleslavi se dlouho udržovala klasická koncepce vozidel s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Tak tomu bylo u legendárního Popularu (později Škoda 1101), u sedanu Škoda 1200, u modelu Octavia i u líbivého kabrioletu Felicia.

Přednášel, psal články, vystupoval v rozhlasu a televizi. Právě jeho televizní vystoupení způsobila, že se ekonomická reforma stala jedním z témat pražského jara. Stačilo pár čísel ze statistiky, na nichž Ota Šik demonstroval, že dělník v socialistickém Československu je ve srovnání s dělníkem v kapitalistickém Německu vlastně žebrákem.

Zjistit se to dalo podle času, který museli oba odpracovat v zaměstnání, aby si vydělali na koupi v podstatě stejné věci. Tak například československý dělník musel na koupi malého rádia („tranzistoráku“) odpracovat 117 hodin, západoněmecký 12 hodin. Na kilogram čokolády pracoval československý dělník 10,5 hodiny, zatímco západoněmeckému stačilo na koupi stejného množství čokolády pracovat 1,5 hodiny.

Čísla tehdy většinou diváků otřásla – podle výzkumů veřejného mínění byli lidé po sérii Šikových televizních projevů velmi skeptičtí, pokud šlo o stav a budoucnost československé ekonomiky.

Právě o rozčarování, s jakým československá veřejnost sledovala Šikovy televizní projevy, je dokudrama scenáristy Lukáše Csicselyho. V režii Martiny Schlegelové účinkují Jan Dvořák a Tomáš Drápela.

Proč vůbec Československo ekonomicky tolik zaostávalo za západními státy? Na to se Veronika Kindlová zeptá historika Jaroslava Rokoského.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Starší díly

Nejnovější díly

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.