Rok 1934: Tatra představuje revoluční model „77“
„Československá automobilka Tatra se vždy vyznačovala avantgardními konstrukcemi,“ napsal britský časopis Engineering už v roce 1925. A to zbývalo devět let do okamžiku, kdy Tatra předvede revoluční model 77.
Šlo o první sériově vyráběný aerodynamický (tehdejší terminologií „proudnicový“) automobil na světě. Poprvé se pětimetrová limuzína s ploutví na zádi představila v březnu 1934. Byla to senzace: vše, co z tehdejších automobilů „přečnívalo“, se v Kopřivnici pokusili zakomponovat do karoserie. Především blatníky a světlomety.
Při pohledu zpředu připomínala Tatra 77 spíše automobily dneška než běžnou produkci roku 1934. Motor byl umístěn dozadu. Autory vozu byli legendární šéfkonstruktér Hans Ledwinka (1878-1967) a Erich Übelacker (1899-1977). Ve variantách Tatra 77 a Tatra 77a se model vyráběl do roku 1938, celkem bylo zhotoveno 255 kusů.
Nástupcem se stal neméně legendární model 87, který si zachoval aerodynamický tvar i koncepci se vzduchem chlazeným motorem vzadu, měl ale větší výkon. Tatra už u osobních vozů toto pojetí neopustila: po válce se v podobném duchu vyráběl populární Tatraplan, později do roku 1975 limuzína Tatra 603 a nakonec až do poloviny 90. let Tatra 613.
Zabiják nacistů
Aerodynamické Tatry se za války staly mimořádně oblíbenými u vysokých nacistických funkcionářů – a britský spisovatel Stephen Cole před časem v deníku The Telegraph napsal, že vozy Tatra 77 a 87 se díky silným motorům neplánovaně staly zabijáky vysoce postavených nacistů. Za jejich volanty zahynulo údajně více těchto funkcionářů než v boji.
„Vysoce postavení nacisté jezdili v autech velmi rychle, ale ke své smůle je nevalně řídili, takže v ostrých zatáčkách ztráceli kontrolu, vyletěli ze silnice a často umírali po nárazu do stromu. Spojenci o tatrovkách mluvili jako o tajné zbrani proti nacistům,“ dodal Cole.
Že se Němcům tatrovky líbily, potvrzuje fakt, že lidový automobil Volkswagen označovaný jako Brouk se inspiroval Tatrou 97, která vznikla jako levnější alternativa k Tatře 87. Německá automobilka pak v roce 1961 v rámci urovnání sporu zaplatila československému výrobci tři miliony marek.
Autorem scénáře dokudramatu, které vás zavede do muzea Tatry v Kopřivnici, je Lukáš Csicsely; v režii Simony Nyitrayové účinkují Tomáš Jirman a David Viktora.
Další informace o voze Tatra 77 doplní historik Miloš Hořejš z Národního technického muzea v Praze.
Související
-
Srpen a září 1989: Za svobodou přes Prahu. Jak východní Němci utíkali na Západ
Dlouhodobou nespokojenost obyvatel komunisty ovládané NDR, řešila řada z nich snahou vystěhovat se na západ do Spolkové republiky Německo. Legálně i nelegálně.
-
Rok 1955: Karel Svolinský a orloj v Olomouci
Karel Svolinský (1896-1986) bývá prezentován jako malíř a ilustrátor. Jeho tvorba byla ale rozmanitější. Proslul jako ilustrátor knih, včetně řady dětských.
-
Rok 1951: Za čáru třeba i vlakem. Příběh Vlaku svobody, který v roce 1951 prorazil železnou oponu
V úterý 11. září 1951 odpoledne se na cestu z Chebu do Aše vydal osobní vlak 3717. Pro většinu cestujících mělo jít o běžnou cestu. Jenže úplně obyčejná cesta to nebyla.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.