Srpen a září 1989: Za svobodou přes Prahu. Jak východní Němci utíkali na Západ
Dlouhodobou nespokojenost obyvatel komunisty ovládané části Německa, Německé demokratické republiky (NDR), řešila řada z nich snahou vystěhovat se na západ do Spolkové republiky Německo. Legálně – nebo bez oficiálního souhlasu komunistických úřadů.
Počet lidí, kteří o odchodu z NDR uvažovali, koncem 80. let prudce rostl. Bylo tomu tak i proto, že zatímco politická situace v Sovětském svazu, Polsku nebo Maďarsku směřovala k demokratizaci poměrů, východoněmečtí představitelé patřili k nejkonzervativnějším zastáncům marxismu.
Legální i nelegální cesta
Čtěte také
V roce 1987 požádalo v NDR o takzvané vyvázání ze státního občanství 11 500 obyvatel, v roce 1988 už to bylo skoro 30 tisíc lidí a do dubna 1989 bylo podáno 112 tisíc žádostí o přesídlení do Spolkové republiky Německo. Řada obyvatel NDR využila možnosti a odešla složitou cestou přes Československo a Maďarsko, které přestalo kontrolovat hranice s Rakouskem.
Po uzavření této cesty (československé orgány důsledně dodržovaly dohodu s vedením NDR a všemožně komplikovaly cestu východních Němců do Maďarska) se východní Němci pokusili vynutit si odchod do západního Německa obsazením velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze.
Za často dramatických okolností přelézali zdi ambasády na Malé Straně a v nevyhovujících hygienických podmínkách čekali i několik týdnů na možnost vycestovat na Západ. Podle oficiálních úředních údajů uprchlo přes Československo do západního Německa do 8. listopadu 1989 celkem asi 42 tisíc obyvatel NDR. V Praze odstavili 1259 osobních automobilů, většinou legendárních trabantů. A někteří Češi se k tomu postavili po svém. Začali na opuštěných autech z NDR vydělávat…
Dokudrama s názvem Za svobodou přes Prahu natočil podle vlastního scénáře režisér Lubomír Koníř. Učinkovali Štěpán Tuček, Richard Vokůrka a Eva Čurdová.
Proč se občané NDR rozhodli jít v roce 1989 hromadně za svobodou právě přes Prahu – i na to se historika Rudolfa Vévody ptal Pavel Hlavatý.
Související
-
Rok 1990: A má to ještě smysl? StB po sametové revoluci
StB vznikla v roce 1945 jako součást poválečného policejního aparátu – Sboru národní bezpečnosti. Postupně StB ovládli lidé z KSČ, až se nakonec stala nástrojem komunistů.
-
Rok 1972: Seznam zakázaných knih aneb „Jen pro vnitřní potřebu“
Co spojuje Akční program KSČ, knížku Stefana Andrese Velký příběh Bible a Paměti Edvarda Beneše? Tyto knížky – a s nimi desítky dalších – se ocitly na seznamu „zakázaných“.
-
Rok 1986: Waldemar Matuška to balí
Byla to tehdy pro Československo rána: Waldemar Matuška zůstal na přelomu srpna a září 1986 v USA. Zaskočil mnohé z fanoušků i dohasínající Husákův režim.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
