Rok 1990: A má to ještě smysl? StB po sametové revoluci

3. červenec 2018

Státní bezpečnost (StB) vznikla v roce 1945 jako součást nového poválečného policejního aparátu – Sboru národní bezpečnosti (SNB). Postupně celou StB ovládli lidé z KSČ, až se nakonec tento bezpečnostní orgán stal mocenským nástrojem komunistů na jejich cestě k moci.

Po únoru 1948 už se StB naplno podílela na upevňování komunistického režimu a chránila ho až do jeho zhroucení. Činnost Státní bezpečnosti byla rozkazem ministra vnitra Richarda Sachra ukončena 31. ledna 1990.

Významným zdrojem informací StB byli spolupracovníci z řad obyvatel Československa. Jejich počet kolísal, v polovině roku 1989 jich bylo kolem třiceti tisíc.

Aktivní do poslední chvíle

Zaměstnanci Státní bezpečnosti byli aktivní do poslední chvíle. Ještě v polovině listopadu verbovali nové spolupracovníky. Dokládá to příběh jednoho z nich – krycím jménem Pepa – získaného ke spolupráci 16. listopadu 1989 vojenskou kontrarozvědkou.

Ta byla od roku 1951 součástí StB a bojovala proti zahraničním rozvědkám a jejich spolupracovníkům v československých ozbrojených silách. Podle dochované dokumentace byl tento spolupracovník ještě na přelomu února a března 1990 úkolován k získávání informací o dění v jedné vojenské posádce v západních Čechách.

Právě do jeho kanceláře nás zavede následující dokudrama, jehož scénář napsal David Hertl.  V režii Jakuba Doubravy účinkují Jindřich Kout a Marek Mikulášek.

Co se opravdu ve Státní bezpečnosti dělo těsně po sametové revoluci v roce 1989? Dozvíte se z rozhovoru, který Markéta Ševčíková vedla s historikem Prokopem Tomkem z Vojenského historického ústavu na kdysi hodně důležitém místě: před někdejší Hlavní správou kontrarozvědky StB v Thákurově ulici v Praze 6.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Starší díly

Nejnovější díly

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.