Rok 1941: Záhada ztraceného vynálezu. Kouzlo knih Jaroslava Foglara

Jaroslav Foglar (80. léta)
Jaroslav Foglar (80. léta)

Spisovatel a propagátor skautingu Jaroslav Foglar ovlivnil svými příběhy plnými dobrodružství a přátelství několik generací chlapců.

Do řad skautského hnutí vstoupil na počátku 20. let minulého století a o několik let později se Jestřáb, jak zněla Foglarova přezdívka, ujal vedení pražského skautského oddílu Dvojka. Přestože nesměl dlouho publikovat, počet výtisků jeho téměř třiceti románů překročil milion kusů.

Aby se děti dokázaly bavit

Ve své tvorbě se autor legendárních Rychlých šípů věnoval výlučně dětem: „Vždycky jsem toužil zůstat chlapcem, neustále žít v barvitém světě dětí a mládí,“ říkal. Cílem jeho prací bylo rozvíjet u mládeže úctu k přírodě, čestnost, obětavé kamarádství, odpovědnost k práci a k řešení životních problémů. Autorovi mnoha her záleželo i na tom, aby se děti dokázaly bavit. Přes jistou mravoučnost jeho hrdinů Foglarova tvorba zaujme i některé dnešní děti.

K nejslavnějším Foglarovým dílům patří kreslený seriál Rychlé šípy, který začal vycházet v prosinci 1938 a jehož kouzlu propadly generace čtenářů. Z komiksu sálá poezie města s jeho tajemnými uličkami, dvory nebo průchody. Tento klub pěti chlapců je též hlavní postavou trilogie Dobrodružství v temných uličkách: Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta.

Příběhy slavné pětice se objevily ve filmovém i divadelním zpracování. Známé jsou i další knihy – Přístav volá, Boj o první místo, Hoši od Bobří řeky, Chata v Jezerní kotlině, Tajemná Řásnovka či Strach nad Bobří řekou.

První báseň mu vyšla ve 13

Foglar se narodil v pražských Nuslích. Jako třináctiletému (1920) mu vyšla báseň Měsíční noci, ve stejném roce navštívil poprvé skautský oddíl Jestřábi, podle kterého později dostal i svoji přezdívku. V roce 1925 vystudoval obchodní školu a působil třináct let jako úředník velkoobchodní firmy s papírem.

Jaroslav Foglar na táboře

První knihu, Přístav volá, vydal v roce 1934. Podle zásad v ní popsaného Modrého života potom žily tisíce hochů a děvčat. Působil v časopise Mladý hlasatel. Po válce redigoval Foglar časopis Junák, brzy odsud odešel pro názorové neshody, aby založil časopis Vpřed. Ten ukončil činnost po komunistickém převratu již v červenci 1948.

Během komunistického režimu byl Foglar donucen dělat vychovatele ve středoškolském internátu. Od roku 1964 zůstal ve svobodném povolání spisovatele a o rok později vyšla po dlouhých letech další Foglarova kniha, Tajemná Řásnovka. Na začátku normalizace byla Foglarova tvorba opět zakázána, a tak se spisovatel věnoval práci s oddílem, publikoval pouze časopisecky.

Cesta ke čtenářské veřejnosti se Foglarovi plně otevřela po roce 1989, v roce 1994 mu vyšla poslední kniha Modrá rokle. Nikdy se neoženil a neměl vlastní rodinu, zemřel 23. ledna 1999 v Praze v 91 letech.

Dokudrama Elišky Kováříkové zavede posluchače do redakce Mladého hlasatele, kam denně přicházela spousta dopisů, čtenáři i telefonovali nebo chodili na návštěvu osobně. V režii Jakuba Doubravy účinkují Michal Štěrba, Jana Kubátová, Matyáš Doubrava, Anna Doubravová a Jakub Jelínek. Dokudrama vzniklo v Českém rozhlasu Plzeň, mistr zvuku Ondřej Franěk.

A proč se zrovna příběh pětice chlapců ze Stínadel a jejich protivníků v podobě Bratrstva kočičí pracky stal tak oblíbený u dětí? O tom si pak s duchovním, pedagogem a publicistou Milanem Horákem povídá Pavel Hlavatý.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související