Rok 1951: Muž, určený k likvidaci. Spisovatel Karel Pecka prožil mládí v lágrech

14. září 2018

„V podstatě je to všechno jen otázka profese; spisovatel musí psát pravdu, a chová-li se jinak, než píše, jeho práce vyzní nejspíš falešně,“ řekl v první polovině sedmdesátých let spisovatel Karel Pecka (1928-1997), který prožil mládí v komunistických lágrech.

V roce 1949 byl totiž ve svých necelých jednadvaceti letech obviněn z velezrady a odsouzen k jedenáctiletému žaláři. O životě v nedůstojných podmínkách pak podával svědectví ve svých knihách. Mnohé z nich vznikly už v době věznění.

Rok po maturitě do vězení

Rok 1956: Smlčí-li spisovatel pravdu, lže. Odvážný projev Jaroslava Seiferta, který vešel do dějin

Jaroslav Seifert

Byla to jedna z klíčových událostí roku 1956 – koncem dubna se sešel II. sjezd Svazu československých spisovatelů. Komunistická strana coby „vedoucí síla společnosti“ očekávala hladký průběh a tradiční oslavné projevy. Jenže to byl špatný odhad.

Pecka se narodil v rodině státního zaměstnance ve slovenské vísce Kližská Nemá u Komárna 6. prosince 1928. Do vězení byl odsouzen pouhý rok po maturitě, kterou složil na obchodní akademii v Českých Budějovicích. Kromě pokusu o nelegální překročení hranice byl odsouzen mimo jiné i za recenzi sovětského filmu v ilegálním časopisu pracovníků barrandovských ateliérů.

Ve výkonu trestu prošel při těžbě uranu Jáchymovem a Bytízem u Příbrami. Ve věznicích se setkal například s hrdinou bitvy o Británii Sylvestrem Müllerem, legendárním československým válečným stíhačem generálem Františkem Cháberou, hrdinou bojů o Duklu Pravomilem Raichlem, prezidentem českého PEN klubu Jiřím Stránským nebo katolickým básníkem Zdeňkem Rotreklem.

Vrátil se v prosinci 1959 (pět měsíců před vypršením trestu) a nastoupil jako jevištní technik v Národním divadle, kde zůstal až do roku 1965, poté se živil na volné noze.

Literární svědectví

O represích 50. let podal Pecka autentické svědectví ve svém stěžejním románu Velký slunovrat (1968), který vyšel až po dlouhých jednáních v nakladatelstvích a na cenzurním úřadě; kniha je považována za jedno z nejzásadnějších svědectví o osudu propuštěných politických vězňů.

Josef Škvorecký

V 70. a 80. letech se zapojil do činnosti literárního disentu, byl původním signatářem Charty 77. V době, kdy nemohl svobodně publikovat a pracoval v podniku Vodní zdroje, poskytl jako vůbec první český literát svůj rukopis nově vznikajícímu nakladatelství manželů Škvoreckých 68 Publishers v Torontu, kde vyšly jeho prózy Štěpení, Pasáž, Motáky nezvěstnému a Malostranské humoresky. Tyto knihy po roce 1989 vydalo nakladatelství Atlantis, některé byly zfilmovány.

Pecka byl veřejnosti znám svými zásadovými postoji k věcem morálky a politiky. Prezident Václav Havel v roce 1997 udělil Peckovi za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 2017 ocenil Pecku ministr kultury Daniel Herman titulem Rytíř české kultury. Sestrou Karla Pecky byla Hana Otrubová, jejímž manželem byl bývalý politický vězeň.

Dokudrama Muž určený k likvidaci scenáristy Daniela Kubce nás zavede do jednoho z pracovních táborů na Jáchymovsko, kde si v 50. letech odpykával svůj trest právě Karel Pecka. V režii Petera Gábora účinkují Vít Roleček, Ivo Marták, Robert Finta a Petr Houska.

Z jáchymovských pracovních táborů se toho moc nedochovalo. Prakticky jediným místem přístupným veřejnosti je takzvaná Štola číslo 1 v těsné blízkosti dolu Svornost. Štolu dnes udržuje Muzeum Sokolov a vydal se do ní redaktor Dan Mrázek.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související