Rok 1976: Vítejte doma, kapitáne. Návrat agenta Minaříka
Když 28. ledna 1976 oznámil československý tisk návrat pracovníka Svobodné Evropy a o den později se navrátilec představil jako kapitán Minařík, málokdo z přítomných věděl, že všechno je trochu jinak. Pavel Minařík se totiž vrátil už o dva dny dříve a v tajné vile Státní bezpečnosti (StB) se učil text svého vystoupení.
Také až během těchto dvou dnů se z obyčejného agenta stal kapitán komunistické bezpečnosti. Na tiskovce v budově Svazu československých novinářů se při setkání s „agentem“ sešlo 137 zpravodajů ze 16 zemí. Během dvouhodinové konference Minařík odhalil „prohnilou tvář stanice Svobodná Evropa i celé československé emigrace“.
Návrh na pumový útok
Minařík (s krycími jmény Ulyxes a Pley) při svých vystoupeních tvrdil, že ve „štvavé vysílačce“ Svobodná Evropa působil jako pracovník československé rozvědky, to byla ale pravda jen na papíře. Kapitána z něj udělal až po návratu tehdejší ministr vnitra, který ho také zpětně přijal k SNB od roku 1968.
Rok 1990: A má to ještě smysl? StB po sametové revoluci
Státní bezpečnost (StB) vznikla v roce 1945 jako součást nového poválečného policejního aparátu – Sboru národní bezpečnosti (SNB). Postupně celou StB ovládli lidé z KSČ, až se nakonec tento bezpečnostní orgán stal mocenským nástrojem komunistů na jejich cestě k moci.
Pouhý agent tak získal gloriolu profesionálního rozvědčíka, ale především se mu tato doba započítávala do platu i důchodu. Vzhledem k namáhavé práci v zahraničí dokonce dvojnásobně. Dalším krokem byl urychlený vstup do Komunistické strany Československa. Minaříkovi se tak splnilo dlouholeté přání.
O členství v KSČ a přijetí do pracovního poměru u SNB totiž žádal celá 70. léta, kdy pracoval ve Svobodné Evropě. Z Prahy ale dostával vyhýbavé odpovědi a jeho žádosti byly opakovaně zamítnuty. Během svého šestiletého působení v redakci Radia Svobodná Evropa předával StB klíčové informace o jejím chodu i zaměstnancích. Z vlastní iniciativy pak navrhl provést v jejím sídle pumový útok, který nebyl realizován.
Oslavná píseň
Zajímavé pozadí má také pověstná píseň Josefa Laufera o Minaříkovi, Dopis Svobodné Evropě. Písnička nebyla součástí žádné akce StB, jak se v 70. letech řada lidí domnívala. StB byla sama touto „aktivitou“ zaskočena.
Prostřednictvím různých agentů se ale postupně dozvídala, že Laufer začal dostávat výhružné dopisy, někdo mu poškodil auto a lidé vracejí vstupenky na jeho koncerty. „Dostává se do duševní krize a neví, co by měl na svou obranu udělat,“ uvádí se v jednom materiálu.
Laufera přitom StB považovala za politicky nespolehlivou osobu kvůli jeho výrokům i kontaktům. „Díky vám! Díky vám, chlapíku statečný, za vaši odvahu, rozum a sílu! Vy jste náš kapitán – oni jsou zbyteční! Přidal jste blankytu do křídel míru,“ zpíval Josef Laufer.
Jak to mohlo, ale možná také nemuselo být s legendární oslavnou písničkou na kapitána Minaříka, právě o tom bude dokudrama scenáristy a režiséra Luboše Koníře. Účinkují Josef Kundera a Zdeněk Stejskal.
A kdo vůbec byl kapitán Minařík, pro kterého měla být písnička složena? Libora Svobody z Ústavu pro studium totalitních režimů se na to zeptala redaktorka Veronika Kindlová.
Související
-
Rok 1988: Dvacet let poté. „Rušivé akce v Praze“ k výročí srpnové invaze
„Rušivé akce v Praze“ – tak psalo Rudé právo 22. srpna 1988 o demonstraci tisícovek obyvatel Československa, kteří si 21. srpna 1988 připomněli výročí okupace.
-
Rok 1967: Chceme světlo! Strahovská demonstrace vysokoškolských studentů rozehnaná bezpečností
Koncem 60. let v tehdejší československé společnosti vrcholily snahy o uvolnění režimu a o prosazení změn. Předzvěstí reformního procesu byla i strahovská demonstrace.
-
Rok 1970: Tankem oponu neprorazíš. Kuriózní pokus o útěk na Západ v obrněném vozidle vlastní výroby
Jeden z mnoha pokusů obyvatel Československa o překonání přísně střežené západní hranice a útěk do svobodného světa se odehrál brzy ráno 27. 5. 1970. Byl velmi netradiční.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.