Rok 1967: Chceme světlo! Strahovská demonstrace vysokoškolských studentů rozehnaná bezpečností

8. srpen 2018

Koncem šedesátých let minulého století v tehdejší československé společnosti vrcholily snahy o uvolnění komunistického režimu a o prosazení politických změn. Předzvěstí reformního procesu, pro nějž se vžil název pražské jaro, byla i strahovská demonstrace vysokoškolských studentů z 31. října 1967.

Demonstrace proti špatným podmínkách na studentských kolejích měla původně recesistický ráz, v celospolečenskou událost s politickým podtextem se změnila poté, co ji brutálním způsobem rozehnala bezpečnost.

Režim Antonína Novotného čelil tehdy požadavkům na širší demokratizaci společnosti a potýkal se s rostoucí kritikou poválečného stalinismu i s ekonomickými problémy. Jedním z jejich projevů byly i potíže s dodávkami elektřiny vysokoškolským kolejím v Praze na Strahově, které na podzim 1967 opakovaně trápily jejich obyvatele.

Bez vody, elektřiny i tepla

Koleje obývané zejména studenty pražské ČVUT byly původně projektovány jako ubytovny pro cvičence spartakiád. Kromě vypínání elektrického proudu občas netekla voda, často se netopilo. Když večer 31. října 1967 opět vypadl proud, studenti se začali shromažďovat před kolejemi a nakonec se s dvojznačným heslem „Chceme světlo, chceme více světla“ a se zapálenými svíčkami v rukou vydali na protestní pochod do středu města.

Demonstraci čítající na dva tisíce lidí rozehnali na Malé Straně příslušníci tehdejší Veřejné bezpečnosti. Při brutálním zásahu nechyběly obušky ani slzný plyn, „esenbáci“ pronásledovali studenty až do pokojů na kolejích. Pro řadu demonstrantů skončila akce zraněním či pobytem v cele, někteří byli později donuceni odejít ze studií.

Zásah ale nezůstal bez následků. O policejní brutalitě referoval poprvé otevřeně tehdejší tisk, byť v něm zazněly výhrady k samotné formě protestu. Excesy policistů odsoudili akademičtí hodnostáři většiny vysokých škol i veřejnost. Postup policie začala vyšetřovat vojenská prokuratura.

Dokudrama Chceme světlo! napsala trojice scenáristů Michal Beck, Jan Mazanec a Veronika Šaumanová. V režii Pavla Krejčího účinkují Petr Matyáš Cibulka a Michal Przebinda.

Na další informace o této spontánní protestní akci se Veronika Kindlová ptala historika Jaroslava Pažouta z Technické univerzity Liberec.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Starší díly

Nejnovější díly

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.