Rok 1951: Křehký básník Konstantin Biebl

02305017.jpeg
02305017.jpeg

Lyrický básník, představitel poetismu a surrealismu Konstantin Biebl (1898–1951) se nejvíc proslavil básnickou sbírkou S lodí, jež dováží čaj a kávu či sérií cestopisných fejetonů, které byly po jeho smrti vydány v knize Cesta na Jávu.

Jeho tvorba byla ovlivněna cestami, válečnými zkušenostmi a osobními tragickými zážitky. Nejsilnější inspiraci pro tvorbu načerpal z necelých tří měsíců, které strávil na několika ostrovech jihovýchodní Asie.

Literárně debutoval knihou básní Cesta k lidem. Jeho tvorba je silně protiválečná, dále se u něj objevují lékařská témata, motivy války, úzkosti a strachu z budoucnosti.

Válečné útrapy

Narodil se ve Slavětíně u Loun. Jeho otec byl zubním lékařem. V Praze Biebl skládal maturitu už jako voják rakouské armády. Musel narukovat na frontu do první světové války. V lednu 1918 byl na balkánské frontě raněn, zajat a odsouzen k trestu smrti, popravě unikl útěkem ze zajetí.

Prožité útrapy a onemocnění tuberkulózou v něm zanechaly sklon k depresím. Po roce 1918 studoval na lékařské fakultě, ale povolání lékaře nevykonával, věnoval se básnické tvorbě. Po roce 1934 byl členem Skupiny surrealistů v ČSR.

Po roce 1948 jej rozpory mezi jeho básnickou vizí a skutečností i osobní problémy a vážná nemoc dohnaly k sebevraždě skokem z okna. Stalo se tak v podvečer 12. listopadu roku 1951 v pražské ulici Na Výtoni…

Autorem dokudramatu je Eduard Burget. V režii Jiřího Seydlera účinkují: Josef Pejchal, Jiří Kalužný, Jana Kohoutková Odrušková, František Špaček a Lenka Loubalová Peřinová.

Co mohlo Konstantina Biebla dovést až k sebevraždě, o tom si s Dobravou Moldanovou, profesorkou české literatury z ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně povídala Veronika Kindlová.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související