Rok 1924: Popis jednoho zápasu. Úmrtí analytika absurdity moci Franze Kafky

26. červen 2018

Patří mezi intelektuální hvězdy 20. století, inspiroval desítky umělců z různých druhů umění, jsou o něm pořádány konference a psány knihy. Spisovatel a pražský rodák židovského původu Franz Kafka (1883-1924) ovlivnil i nazírání na postavení člověka v moderní společnosti.

Jeden z nejvlivnějších spisovatelů 20. století začal být proslulý až ve 40. letech v USA a v Evropě po druhé světové válce. Za jeho života vyšlo jen šest krátkých prací, mimo jiné povídky Proměna, Ortel či novela V kárném táboře.

Nejranější texty sám zničil a stejný osud měl potkat celé dílo, které navzdory Kafkovu přání zachránil jeho přítel Max Brod. Díky tomu mohly být posmrtně vydány jeho slavné romány Amerika, Proces a Zámek. Veškeré dílo napsal (až na pár dopisů Mileně Jesenské, které jsou v češtině) německy.

Bývá označován za proroka existencionalismu, analytika absurdity moci a jejího aparátu či věštce hrůzných důsledků odlidštění světa.

Knihy, které koušou a bodají

Podle spisovatele Milana Kundery byl Kafka „prvním z velkých spisovatelů, kdo dokázal přirozeně přecházet hranice mezi snem a skutečností, učinit tečku za překonaným naturalismem a ukázat, že skutečnost je při opravdu poctivém pohledu vlastně velmi neskutečná“.

Podle něj též Kafka objevil jako první komično sexuality. „Myslím, že by se měly číst jen takové knihy, které koušou a bodají. Jestliže nás kniha, kterou čteme, neprobudí ranou pěstí do lebky, k čemu pak tu knihu čteme?“ napsal Kafka ve svých dvaceti letech: „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás.“

V roce 1917 začal Kafka trpět tuberkulózou, od roku 1919 se léčil v různých sanatoriích. Zemřel v sanatoriu v Kierlingu u Vídně. Pohřben je na židovském hřbitově v Praze na Olšanech.

Do Kafkovy soukromé knihovny na Starém městě pražském, o niž pečuje Společnost Franze Kafky, nahlédneme s reportérkou Terezií Jiráskovou.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Starší díly

Nejnovější díly

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.