Rok 1964: Co takhle zbourat město? Osudy starého Mostu, ze kterého se zachoval jen kostel
V poválečných letech zaniklo díky těžbě hnědého uhlí na severu Čech přes osmdesát obcí, nejvýznamnějším příkladem je ale starý Most, o kterém vláda v březnu 1964 rozhodla, že musí ustoupit milionům tun uhlí.
Usnesení komunistické vlády začínalo takto: „Vyuhlením mosteckého pilíře a využitím uvolněného prostoru pro výsypku bude výrazně zlepšeno výsypkové hospodářství...“
Dvacet let boření trhavinou
První historické zmínky o osídlení okolí Mostu pocházejí z 10. století, kdy přes tamní močálovitou krajinu vedla stezka po dřevěných mostech. Odtud také pochází název města. V 18. století byly v okolí Mostu objeveny obrovské zásoby uhlí a v 19. století byla do města přivedena železnice, postaven cukrovar, porcelánka, ocelárna, pivovar, muzeum.
Rok 1975: Kostel jede! Jak mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie ujel před zkázou
Když počátkem šedesátých let padlo rozhodnutí vytěžit uhlí pod severočeským Mostem, vypadalo to, že s celým městem vezme za své i tamní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Gotický chrám nakonec smutnému osudu unikl – nebo spíš ujel. Technicky ojedinělá přeprava kostela začala 15. září 1975.
Po druhé světové válce byla většina původních, německy mluvících obyvatel vysídlena, na začátku komunistické éry v roce 1948 zde žilo 45 tisíc lidí. Město mělo centrum s mnoha gotickými stavbami.
V roce 1965 začaly demolice starého Mostu a město, které by se dnes mohlo významem historických památek směle měřit s Prahou nebo Českým Krumlovem, bylo postupně dvacet let bořeno trhavinou. Nejstarší části byly zničeny během prvních deseti let.
Zachoval se jen kostel
Ze starého Mostu se podařilo zachovat jen přemístěný gotický děkanský kostel (v roce 1975 přesunut po kolejích o 841 metrů), špitál a pozůstatky hradu Hněvín. Demolice města definitivně skončily 1. dubna 1987.
Současně s demolicemi se budovalo nové město. Prvním realizovaným projektem byl objekt okresního výboru KSČ, dalším pak obchodní dům. Staré město Most a jeho okolí určené k demolici se staly v letech 1965 až 1985 levnou a autentickou kulisou pro válečné filmy. Natáčely se zde i dokumentární snímky a filmy české nové vlny (Žert, Případ pro začínajícího kata).
Nejčastěji v Mostě natáčeli Sověti, točili zde ale též Američané (Most u Remagenu), Poláci a Němci. Podle ekonomů se likvidace starého Mostu vyplatila: přinesla téměř tři miliardy Kčs zisku. Vytěženo bylo 89,275.007 tun hnědého uhlí, cca 89 procent zásob, které se v tomto prostoru nacházely. Těžba byla ukončena na přelomu let 1990 a 1991.
Osudu města Mostu, do kterého se dvacet let vozila trhavina na likvidaci starých domů, je věnováno dokudrama Ester Fischerové. Účinkují Šimon Krupa a Josef Kaluža, režie Simona Nyitrayová. Dokudrama bylo natočeno v Českém rozhlasu Ostrava, mistr zvuku Marek Hoblík.
O téměř neuvěřitelném osudu Mostu pak s historikem architektury Zdeňkem Lukešem rozmlouvá Markéta Ševčíková.
Související
-
Rok 1958: Český úspěch v Bruselu. Jak země za železnou oponou zaujala na Expu
Světová výstava Expo 58, kterou 17. dubna 1958 zahájil belgický král Badouin, se věnovala zejména dvěma novinkám své doby – atomové energii a vesmírným letům.
-
Rok 1979: Uhelné prázdniny. Konec roku 1978 byl opravdu mrazivý
„Po tolika letech je zase jednou zima, ale ve společnosti třicet let úspěšně spějící ke komunismu se všichni tváří, že jde o katastrofu,“ poznamenal si Jan Zábrana.
-
Rok 1965: Králem je Ginsberg! Beatnický básník králem Majálesu
Chvíle plné závanu svobody – takový byl pražský studentský Majáles v roce 1965, který se stal jednou z mnoha událostí, pomalu směřujících k uvolnění pražského jara 68.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
