Rok 1958: Český úspěch v Bruselu. Jak země za železnou oponou zaujala na Expu

Bruselský sen / československá účast na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let /
Bruselský sen / československá účast na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let /

Světová výstava Expo 58, kterou 17. dubna 1958 zahájil belgický král Badouin, se věnovala zejména dvěma novinkám své doby – atomové energii a vesmírným letům.

Získat veřejnost pro myšlenku mírového využívání atomové energie se snažily zejména velmoci a není náhodou, že se dominantou Expa 58 stal 110 metrů vysoký model atomu – Atomium.

V kontaktu se světem

Výraznou roli sehrála bruselská výstava i v kulturních dějinách Československa. Centrem naší expozice se stal pavilon navržený architekty Františkem Cubrem, Josefem Hrubým a Zdeňkem Pokorným.

Bruselský sen / československá účast na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let /

Střízlivá budova pavilonu ve tvaru obráceného písmene L byla složena ze tří krychlí bez oken a obložená žlutými deskami, zdobenými mozaikou z jantarového skla. Pavilon se, jako celá expozice v Bruselu, stal důkazem, že ani během dekády za železnou oponou neztratila československá kultura nebo průmysl kontakt se světem.

V Bruselu slavila úspěchy i kinematografie – diváky uchvátil Polyekran, promítání filmů současně na několik pláten různých tvarů, tehdy zcela nová Laterna magika či film Karla Zemana Vynález zkázy. Právě ten získal v Bruselu hlavní cenu na mezinárodní filmové přehlídce.

Nečekaný úspěch

Bruselský sen / československá účast na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let /

Na Expu 58 dosáhlo Československo nečekaného úspěchu: vedle dalších třinácti ocenění získala jeho expozice v celkovém hodnocení i nejvyšší cenu – Zlatou hvězdu.

Během šesti měsíců zavítalo na Expo 42 milionů návštěvníků. Většina Čechoslováků se na něj sice podívat nemohla, přesto ale výstava výrazně zasáhla do jejich životů. Estetika spojená s bruselskou výstavou prakticky ovládla 60. léta.

Samotný pavilon se přestěhoval do Prahy, kde byl až do ničivého požáru v říjnu 1991 jednou z dominant holešovického Výstaviště. V Praze – v Letenských sadech – skončila i polokruhová restaurace Praha.

Expozici s názvem Jeden den v Československu spolu s týmem dalších umělců připravil architekt Jindřich Santar. U návštěvníků výstavy bodoval, doma nikoli. I o tom je dokudrama Elišky Kováříkové. Kromě Jindřicha Santara v něm vystupují i dva mladí Češi, kteří si stejně jako dalších šest tisíc krajanů koupili na Expo 58 zájezd. V režii Olgy Šubrtové účinkují Tomáš Kobr, Dan Kranich, Lucie Valenová, Tomáš Drápela a Pavel Oubram. Dokudrama bylo natočeno v českobudějovickém studiu Českého rozhlasu. Mistr zvuku Michal Kolář.

Do jaké míry představitelé československého režimu zasahovali do celkové koncepce expozice? A jak začalo být Československo po Expu 58 vnímáno v západním světě? S profesorkou New York University in Prague Ivanou Doležalovou rozebírala dopad úspěchu Československa na světové výstavě v Bruselu Markéta Ševčíková.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související