Rok 1958: Český úspěch v Bruselu. Jak země za železnou oponou zaujala na Expu
Světová výstava Expo 58, kterou 17. dubna 1958 zahájil belgický král Badouin, se věnovala zejména dvěma novinkám své doby – atomové energii a vesmírným letům.
Získat veřejnost pro myšlenku mírového využívání atomové energie se snažily zejména velmoci a není náhodou, že se dominantou Expa 58 stal 110 metrů vysoký model atomu – Atomium.
V kontaktu se světem
Výraznou roli sehrála bruselská výstava i v kulturních dějinách Československa. Centrem naší expozice se stal pavilon navržený architekty Františkem Cubrem, Josefem Hrubým a Zdeňkem Pokorným.
Střízlivá budova pavilonu ve tvaru obráceného písmene L byla složena ze tří krychlí bez oken a obložená žlutými deskami, zdobenými mozaikou z jantarového skla. Pavilon se, jako celá expozice v Bruselu, stal důkazem, že ani během dekády za železnou oponou neztratila československá kultura nebo průmysl kontakt se světem.
V Bruselu slavila úspěchy i kinematografie – diváky uchvátil Polyekran, promítání filmů současně na několik pláten různých tvarů, tehdy zcela nová Laterna magika či film Karla Zemana Vynález zkázy. Právě ten získal v Bruselu hlavní cenu na mezinárodní filmové přehlídce.
Nečekaný úspěch
Na Expu 58 dosáhlo Československo nečekaného úspěchu: vedle dalších třinácti ocenění získala jeho expozice v celkovém hodnocení i nejvyšší cenu – Zlatou hvězdu.
Během šesti měsíců zavítalo na Expo 42 milionů návštěvníků. Většina Čechoslováků se na něj sice podívat nemohla, přesto ale výstava výrazně zasáhla do jejich životů. Estetika spojená s bruselskou výstavou prakticky ovládla 60. léta.
Samotný pavilon se přestěhoval do Prahy, kde byl až do ničivého požáru v říjnu 1991 jednou z dominant holešovického Výstaviště. V Praze – v Letenských sadech – skončila i polokruhová restaurace Praha.
Expozici s názvem Jeden den v Československu spolu s týmem dalších umělců připravil architekt Jindřich Santar. U návštěvníků výstavy bodoval, doma nikoli. I o tom je dokudrama Elišky Kováříkové. Kromě Jindřicha Santara v něm vystupují i dva mladí Češi, kteří si stejně jako dalších šest tisíc krajanů koupili na Expo 58 zájezd. V režii Olgy Šubrtové účinkují Tomáš Kobr, Dan Kranich, Lucie Valenová, Tomáš Drápela a Pavel Oubram. Dokudrama bylo natočeno v českobudějovickém studiu Českého rozhlasu. Mistr zvuku Michal Kolář.
Do jaké míry představitelé československého režimu zasahovali do celkové koncepce expozice? A jak začalo být Československo po Expu 58 vnímáno v západním světě? S profesorkou New York University in Prague Ivanou Doležalovou rozebírala dopad úspěchu Československa na světové výstavě v Bruselu Markéta Ševčíková.
Související
-
Rok 1965: Králem je Ginsberg! Beatnický básník králem Majálesu
Chvíle plné závanu svobody – takový byl pražský studentský Majáles v roce 1965, který se stal jednou z mnoha událostí, pomalu směřujících k uvolnění pražského jara 68.
-
Rok 1971: Česká kniha ve světě. Škvorecký využil svobodu k prospěchu světa
„Byla to práce těžká, namáhavá, ale krásná. Těšilo mě, že jsem mohl kolegům knihy vydat," řekl v roce 2004 Josef Škvorecký o činnosti nakladatelství '68 Publishers.
-
Rok 1962: Soudruh Stalin odstřelen. Detonace byly slyšet po celé Praze
Jen sedm a půl roku stál v Praze na Letné žulový Stalin. Obří kamenná socha sovětského vůdce měla podle představ objednavatelů shlížet z Letenské pláně na věčné časy.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
