Rok 1965: Králem je Ginsberg! Beatnický básník králem Majálesu

Výmluvným symbolem Majálesu se stalo zvolení jeho krále, kterým byl beatnický básník Allen Ginsberg.

Ze školy ho vyhodili

Potomek ruských Židů, homosexuál, milovník neworleanského jazzu a jeden z největších amerických básníků se narodil 3. června 1926 v Newarku. Jeho matka Naomi trpěla duševní poruchou. Začal studovat na Kolumbijské univerzitě, odkud ho vyhodili pro kriminalitu a experimentování s drogami a sexem.

Allen Ginsberg a Peter Orlovsky ve Frankfurtu, 1978|foto: Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Herbert Rusche

Ginsberg prošel řadou povolání a těžce se vyrovnával se svou sexuální orientací. Jeho životní láskou se stal literát Peter Orlovsky, se kterým sdílel zájem v tibetském buddhismu. Ve své nejrozsáhlejší sbírce Kadiš a jiné básně z roku 1961 se zabýval matčiným šílenstvím a její smrtí.

V roce 1965 poradil Ginsberg americkým studentům před jejich protiválečnou demonstrací, aby ozdobili první řady květinami, což je považováno za počátek hnutí hippies a myšlenky „flower power“. Hodně cestoval, svoji poezii četl po celém světě a vystupoval i s muzikanty jako Bob Dylan či Mick Jagger.

Zabavený zápisník

V roce 1965 přijel i dvakrát do Prahy, nejdřív 18. února po svém vyhoštění z Kuby, a pak znovu 29. dubna, kdy se stal králem Majálesu. Úřady jej ale 7. května vyhostily pro „narušování“ místní mládeže. V letadle po vyhoštění z Československa napsal báseň Král Majáles, která je výrazem odporu k totalitnímu komunistickému režimu a sympatií s českými studenty.

Allen Ginsberg jako král pražského majálesu v roce 1965|foto: CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons, Engramma.it

„Státní bezpečnost mu tehdy sebrala i jeho zápisník z pražského pobytu. V 90. letech jsem si myslel, že bych ho mohl z archivů získat a Ginsbergovi vrátit, ale nepodařilo se mi to ani jako členovi senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost,“ uvedl v roce 2011 amerikanista a překladatel Josef Jařab.

Hnutí beat generation, které bořilo všelijaká (hlavně sexuální) tabu a rozšiřovalo vědomí pomocí různě vyvolávaných extází, meditací a drog, se časem stalo součástí masové pop-kultury či inspirovalo různé formy nonkonformního undergroundu. Jeho myšlenky jsou stále aktuální, knihy jeho představitelů stále vycházejí a je o ně zájem. Bylo reakcí na mravně upjatá, mnohými tabu zatížená, hospodářsky ale prosperující padesátá léta ve Spojených státech.

O návštěvách Allena Ginsberga v Praze si pak s publicistou, pedagogem a moderátorem Miroslavem Kováříkem povídá Pavel Hlavatý.