Rok 1979: Uhelné prázdniny. Konec roku 1978 byl opravdu mrazivý
„Po tolika letech je zase jednou zima, ale ve společnosti třicet let úspěšně spějící ke komunismu se všichni tváří, že jde o katastrofu vesmírných rozměrů,“ poznamenal si v druhé polovině ledna 1979 do svého deníku spisovatel a překladatel Jan Zábrana.
Pravdou je, že prudké ochlazení, ke kterému došlo z 31. prosince 1978 na 1. leden 1979, zaskočilo v podstatě celou Evropu. Zatímco večer na Silvestra ještě teploměry ukazovaly 10 až 12 stupňů nad nulou, ráno na Nový rok se lidé probouzeli do teplot -15 až -20 stupňů.
Rok 1929: Mrzlo, až praštělo. Ptáci padali mrtví z nebe, zapsal kronikář
Krajina pod pořádnou sněhovou peřinou, vzduch štiplavý mírným mrazíkem, to je ideální česká zima jako podle Ladových obrázků. Mimořádně mrazivé počasí, které uhodilo v zimě 1928/1929, mělo do ideálu daleko, a zimu zařadilo na jedno z předních míst žebříčku nejstudenějších zim v Česku.
Pamětníci vzpomínali, že na některých místech postupovala studená fronta tak rychle, že pokles rtuti v teploměrech bylo možné sledovat okem. Socialistickou republiku, do značné míry závislou na elektrické energii z uhelných elektráren, zastihla situace totálně nepřipravenou. Zamrzala rypadla v uhelných dolech, zamrzly přepravníky uhlí, zamrzalo uhlí ve vagonech a na lodích.
Už od 1. ledna začalo postupné vypínání dodávek elektřiny, které trvalo téměř celý měsíc. „Den jako stvořený pro milovníky socialismu: během 24 hodin vypnuli jedenáctkrát proud. Teď je půl druhé v noci, za okny celá Praha tak temná, jak jsem ji ještě neviděl. Nesvítí pouliční lucerny, nesvítí nic,“ zapsal si 29. ledna 1979 Jan Zábrana.
Energetická krize
Školy vyhlásily uhelné prázdniny – opatření, které naposledy zažili školáci v dobách nacistické okupace; prázdniny trvaly až do konce ledna. Televize zastavila vysílání druhého programu, první vysílal pouze večer od půl deváté několik hodin (energetici spočítali, že denní spotřeba energie televizních přijímačů v domácnostech odpovídá denní výrobě jedné uhelné elektrárny).
Nařízením vlády byla omezena pracovní doba, do práce se chodilo až od osmi hodin – a ředitelé továren mohli ještě zkracovat pracovní dobu matkám, aby se mohly doma starat o děti, když školy byly zavřené. Omezena byla městská i linková doprava, autobusy se zamrzlou naftou nebylo možné nastartovat.
Na pomoc při rozmrazování uhlí byli povoláni svazáci i armáda. Denní tisk byl plný titulků s „bojem o uhlí“ nebo „zápasem o energii“. S energetickou krizí, nejvážnější od konce druhé světové války, se Československo vyrovnávalo až do počátku února.
Právě uhelným prázdninám, vyhlášeným od 8. ledna, je věnováno dokudrama režiséra Luboše Koníře. Účinkují Anna Bazgerová, Josef Kundera a jako malá Tonička Antonie Jurášová.
Jak poté přibližuje Eva Kézrová, museli se dospělí během energetické krize vypořádat především s tím, že nebylo čím topit.
Související
-
Rok 2002: Déšť padal a voda stoupala. Nejničivější povodně v novodobé historii Česka
Záplavy v srpnu 2002 byly nejničivější v novodobé historii v Česku. Nejpostiženějším regionem byla Praha, kde voda napáchala škodu za 27 miliard korun.
-
Rok 1988: Došel papír. Jak předsednictvo ÚV KSČ řešilo nedostatek toaletního papíru
Nedostatek určitého zboží byl v letech socialismu častý. Mohlo za to centrální plánování a malá ochota vedení národních podniků, aby se opravdu „podnikalo“.
-
Rok 1923: Československo obsazuje éter
V pátek 18. května 1923 bylo u nás zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání. Československo se po Británii stalo druhou evropskou zemí, v níž rádio pravidelně vysílalo.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.