Rok 1979: Uhelné prázdniny. Konec roku 1978 byl opravdu mrazivý

Mráz (ilustrační snímek)
Mráz (ilustrační snímek)
0:00
/
0:00

„Po tolika letech je zase jednou zima, ale ve společnosti třicet let úspěšně spějící ke komunismu se všichni tváří, že jde o katastrofu vesmírných rozměrů,“ poznamenal si v druhé polovině ledna 1979 do svého deníku spisovatel a překladatel Jan Zábrana.

Pravdou je, že prudké ochlazení, ke kterému došlo z 31. prosince 1978 na 1. leden 1979, zaskočilo v podstatě celou Evropu. Zatímco večer na Silvestra ještě teploměry ukazovaly 10 až 12 stupňů nad nulou, ráno na Nový rok se lidé probouzeli do teplot -15 až -20 stupňů.

Rok 1929: Mrzlo, až praštělo. Ptáci padali mrtví z nebe, zapsal kronikář

Pravá vysočinská zima v Trpíně

Krajina pod pořádnou sněhovou peřinou, vzduch štiplavý mírným mrazíkem, to je ideální česká zima jako podle Ladových obrázků. Mimořádně mrazivé počasí, které uhodilo v zimě 1928/1929, mělo do ideálu daleko, a zimu zařadilo na jedno z předních míst žebříčku nejstudenějších zim v Česku.

Pamětníci vzpomínali, že na některých místech postupovala studená fronta tak rychle, že pokles rtuti v teploměrech bylo možné sledovat okem. Socialistickou republiku, do značné míry závislou na elektrické energii z uhelných elektráren, zastihla situace totálně nepřipravenou. Zamrzala rypadla v uhelných dolech, zamrzly přepravníky uhlí, zamrzalo uhlí ve vagonech a na lodích.

Už od 1. ledna začalo postupné vypínání dodávek elektřiny, které trvalo téměř celý měsíc. „Den jako stvořený pro milovníky socialismu: během 24 hodin vypnuli jedenáctkrát proud. Teď je půl druhé v noci, za okny celá Praha tak temná, jak jsem ji ještě neviděl. Nesvítí pouliční lucerny, nesvítí nic,“ zapsal si 29. ledna 1979 Jan Zábrana.

Energetická krize

Školy vyhlásily uhelné prázdniny – opatření, které naposledy zažili školáci v dobách nacistické okupace; prázdniny trvaly až do konce ledna. Televize zastavila vysílání druhého programu, první vysílal pouze večer od půl deváté několik hodin (energetici spočítali, že denní spotřeba energie televizních přijímačů v domácnostech odpovídá denní výrobě jedné uhelné elektrárny).

Nařízením vlády byla omezena pracovní doba, do práce se chodilo až od osmi hodin – a ředitelé továren mohli ještě zkracovat pracovní dobu matkám, aby se mohly doma starat o děti, když školy byly zavřené. Omezena byla městská i linková doprava, autobusy se zamrzlou naftou nebylo možné nastartovat.

Na pomoc při rozmrazování uhlí byli povoláni svazáci i armáda. Denní tisk byl plný titulků s „bojem o uhlí“ nebo „zápasem o energii“. S energetickou krizí, nejvážnější od konce druhé světové války, se Československo vyrovnávalo až do počátku února.

Právě uhelným prázdninám, vyhlášeným od 8. ledna, je věnováno dokudrama režiséra Luboše Koníře. Účinkují Anna Bazgerová, Josef Kundera a jako malá Tonička Antonie Jurášová.

Jak poté přibližuje Eva Kézrová, museli se dospělí během energetické krize vypořádat především s tím, že nebylo čím topit.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související