Rok 1929: Mrzlo, až praštělo. Ptáci padali mrtví z nebe, zapsal kronikář
Krajina pod pořádnou sněhovou peřinou, vzduch štiplavý mírným mrazíkem, to je ideální česká zima jako podle Ladových obrázků. Mimořádně mrazivé počasí, které uhodilo v zimě 1928/1929, mělo do ideálu daleko, a zimu zařadilo na jedno z předních míst žebříčku nejstudenějších zim v Česku.
Zima, klimatology označovaná také za zimu století, měla 62 ledových dnů. Po teplém prosinci 1928 uhodily na přelomu roku tuhé mrazy, celé Československo pokryla vysoká vrstva sněhu a „sibiřská“ zima trvala až do března 1929. Mrazy vyvrcholily 11. února 1929, kdy na naprosté většině meteorologických stanic hlásili nejnižší teploty vzduchu v historii jejich pozorování (teplota kolísala v rozpětí -27 až -42 °C).
Litvínovický rekord
Absolutně nejnižší teplotu vzduchu, a tedy oficiální československý, respektive český rekord, zaznamenali v Litvínovicích u Českých Budějovic – mínus 42,2 °C. Rekord naměřil amatérský meteorolog Jaroslav Maňák, tehdy osmačtyřicetiletý profesor fyziky a matematiky na českobudějovickém gymnáziu.
Meteorologickou stanici měl ve Stechrově mlýně u Litvínovic ve výšce 391 metrů nad mořem. Také jinde v Čechách poklesla rtuť teploměru hluboko, v Třeboni až na -41,5 °C. V Opavě hlásili -41 stupňů, Havlíčkův Brod -36 stupňů a Praha -27,1 °C. Třeskutý mráz byl i na druhé straně tehdejší republiky, na stanici Víglaš-Pstruša u Zvolena naměřili -41,0 °C (což je zatím nepřekonaný slovenský rekord).
Mrzli lidé i zvěř
Vánice, spousty sněhu a mrazy ochromily i dopravu. Rybníky promrzly téměř ke dnu, Vltavu spoutal led do hloubky jednoho metru. Zamrzaly vodovody i plynová potrubí, byla nouze o vodu, fronty na uhlí prý připomínaly válku. Noviny byly plné zpráv o počtu zmrzlých lidí, o pomrzlé lesní zvěři a ptactvu, které i v Praze sbírali po nůších.
„Ptáci padali zmrzlí z nebe,“ zapsal si kronikář jedné severočeské vesnice. Napočítal, že jen v okresu Louny bylo před tuhou zimou více než čtvrt milionu ovocných stromů – během zimy jich přes 70 tisíc umrzlo. Celkem v Čechách mrazy té zimy zničily pět a půl milionu ovocných stromů.
Evropa na tom nebyla lépe, proměnila se ve sněžnou a ledovou pláň. V Benátkách zamrzly kanály, u chorvatského Šibeniku dokonce moře. V centru Moskvy naměřili -34,3 stupně.
Kvůli abnormálně silným mrazům měla velké problémy i železniční doprava, po 10. únoru nastal její totální kolaps. O tom všem je i dokudrama Natálie Preslové. V hlavních rolích Jiří Untermüller a Taťána Kupcová, režie Olga Šubrtová.
Nejen tuhé mrazy a kolabující doprava, ale i oslavy svatováclavského milénia, spor T. G. Masaryka s Karlem Kramářem a významné turbulence na politické scéně – to vše bylo signifikantní pro rok 1929. Jak začínalo druhé desetiletí mladé Československé republiky, rozebírala Markéta Ševčíková s historikem Josefem Tomešem z Masarykova ústavu Akademie věd.
Související
-
Rok 1971: Česká kniha ve světě. Škvorecký využil svobodu k prospěchu světa
„Byla to práce těžká, namáhavá, ale krásná. Těšilo mě, že jsem mohl kolegům knihy vydat," řekl v roce 2004 Josef Škvorecký o činnosti nakladatelství '68 Publishers.
-
Rok 1922: Baník, do toho! Za historií slavného fotbalového klubu
Se čtyřmi tituly čtvrtý nejúspěšnější domácí klub po pražském trojlístku Sparta, Slavia a Dukla – takový je legendární fotbalový klub FC Baník Ostrava.
-
Rok 1964: Falešná hra Státní bezpečnosti. Jak televize „objevila“ tajné nacistické dokumenty
Byla to jedna z mystifikačních akcí komunistické Státní bezpečnosti: v roce 1964 byly na dně Černého jezera objeveny bedny s údajnými dokumenty nacistů.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.