Rok 1929: Mrzlo, až praštělo. Ptáci padali mrtví z nebe, zapsal kronikář

13. září 2018
Pravá vysočinská zima v Trpíně

Krajina pod pořádnou sněhovou peřinou, vzduch štiplavý mírným mrazíkem, to je ideální česká zima jako podle Ladových obrázků. Mimořádně mrazivé počasí, které uhodilo v zimě 1928/1929, mělo do ideálu daleko, a zimu zařadilo na jedno z předních míst žebříčku nejstudenějších zim v Česku.

Zima, klimatology označovaná také za zimu století, měla 62 ledových dnů. Po teplém prosinci 1928 uhodily na přelomu roku tuhé mrazy, celé Československo pokryla vysoká vrstva sněhu a „sibiřská“ zima trvala až do března 1929. Mrazy vyvrcholily 11. února 1929, kdy na naprosté většině meteorologických stanic hlásili nejnižší teploty vzduchu v historii jejich pozorování (teplota kolísala v rozpětí -27 až -42 °C).

Litvínovický rekord

Absolutně nejnižší teplotu vzduchu, a tedy oficiální československý, respektive český rekord, zaznamenali v Litvínovicích u Českých Budějovic – mínus 42,2 °C. Rekord naměřil amatérský meteorolog Jaroslav Maňák, tehdy osmačtyřicetiletý profesor fyziky a matematiky na českobudějovickém gymnáziu.

Meteorologickou stanici měl ve Stechrově mlýně u Litvínovic ve výšce 391 metrů nad mořem. Také jinde v Čechách poklesla rtuť teploměru hluboko, v Třeboni až na -41,5 °C. V Opavě hlásili -41 stupňů, Havlíčkův Brod -36 stupňů a Praha -27,1 °C. Třeskutý mráz byl i na druhé straně tehdejší republiky, na stanici Víglaš-Pstruša u Zvolena naměřili -41,0 °C (což je zatím nepřekonaný slovenský rekord).

Mrzli lidé i zvěř

Vánice, spousty sněhu a mrazy ochromily i dopravu. Rybníky promrzly téměř ke dnu, Vltavu spoutal led do hloubky jednoho metru. Zamrzaly vodovody i plynová potrubí, byla nouze o vodu, fronty na uhlí prý připomínaly válku. Noviny byly plné zpráv o počtu zmrzlých lidí, o pomrzlé lesní zvěři a ptactvu, které i v Praze sbírali po nůších.

„Ptáci padali zmrzlí z nebe,“ zapsal si kronikář jedné severočeské vesnice. Napočítal, že jen v okresu Louny bylo před tuhou zimou více než čtvrt milionu ovocných stromů – během zimy jich přes 70 tisíc umrzlo. Celkem v Čechách mrazy té zimy zničily pět a půl milionu ovocných stromů.

Evropa na tom nebyla lépe, proměnila se ve sněžnou a ledovou pláň. V Benátkách zamrzly kanály, u chorvatského Šibeniku dokonce moře. V centru Moskvy naměřili -34,3 stupně.

Kvůli abnormálně silným mrazům měla velké problémy i železniční doprava, po 10. únoru nastal její totální kolaps.  O tom všem je i dokudrama Natálie Preslové. V hlavních rolích Jiří Untermüller a Taťána Kupcová, režie Olga Šubrtová.

Nejen tuhé mrazy a kolabující doprava, ale i oslavy svatováclavského milénia, spor T. G. Masaryka s Karlem Kramářem a významné turbulence na politické scéně – to vše bylo signifikantní pro rok 1929. Jak začínalo druhé desetiletí mladé Československé republiky, rozebírala Markéta Ševčíková s historikem Josefem Tomešem z Masarykova ústavu Akademie věd.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související