Rok 1923: Československo obsazuje éter
V pátek 18. května 1923 ve 20:15 bylo u nás zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání. Československo se tak po Velké Británii stalo druhou evropskou zemí, v níž rádio pravidelně vysílalo. Zpočátku to byla jedna hodina denně.
Cesta k rozhlasovému vysílání v Československu trvala čtyři roky. Přesně tak dlouhá doba uplynula od prvního zdařilého pokusu s bezdrátovým vysíláním řeči a hudby z vojenské radiostanice v Praze na Petříně v roce 1919 přes pokusné pořady například k druhému výročí samostatnosti (28. října 1920) nebo přes vysílání brněnské poštovní radiotelegrafní a radiotelefonní stanice v únoru 1922.
Vysílání ze stanu
Vysílání, které začalo v květnu 1923, bylo „odbavováno“ ze skautského stavu v Praze-Kbelích. Zpočátku šlo o pěvecké a hudební produkce, sportovní zprávy z celého světa, informace o počasí a zprávy z burzy, které trvaly vždy jednu hodinu.
Večerní vysílání bylo zvoleno záměrně, s ohledem na šíření středních vln byly podmínky pro poslech vysílače ve večerních hodinách nejpříznivější. V prvních měsících se vysílalo pro 250 registrovaných koncesionářů. V září 1923 byl program rozšířen o vysílání politických a denních aktualit a začal vycházet měsíčník Radio-Journal.
Od roku 1924 se vysílání dál rozšiřovalo, začínalo už v 19:15 a trvalo dvě hodiny. V květnu 1924 bylo pro vysílání poprvé použito označení „rozhlas“; do té doby se mluvilo o rádiu, radiofonii či broadcastingu.
K dalším milníkům prvních let rozhlasu patřil 2. srpen 1924, kdy byl přenášen první sportovní zápas (box z pražské Letné) a 1. září 1924, kdy zahájilo vysílání brněnské studio. Mimochodem – jako bylo rozhlasové vysílání v Československu druhé po britské BBC, stejně tak je zvukový archiv Českého rozhlasu druhý největší v Evropě hned po BBC.
První okamžiky „rádiového“ vysílání ze stanu v pražských Kbelích připomene dokudrama scenáristické trojice Michal Beck, Jan Mazanec a Veronika Šaumanová. V režii Martiny Schlegelové účinkují Tomáš Drápela, Pavel Oubram a Kamila Janovičová.
Jaké skutečně byly začátky rozhlasového vysílání u nás – a proč o nich víme tak málo? To pak ve svém příspěvku vysvětlí Eva Kézrová.
Související
-
Rok 1923: Smrt první dámy Charlotty. Bez ní bych si neujasnil smysl života, řekl o ní Masaryk
Kultivovaná a elegantní žena, která hodně ovlivnila svého manžela. Tak historikové popisují manželku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka Charlottu.
-
Rok 1923: Atentát na Aloise Rašína
Právník, politik, národohospodář a první československý ministr financí Alois Rašín (1867-1923) byl jedním z mužů, kteří mají největší zásluhu na vzniku Československa.
-
Rok 1923: Konec velkého vypravěče
Jedním z největších českých prozaiků moderní doby byl Jaroslav Hašek. Jeho satirický román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války byl přeložen do téměř 60 jazyků.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
