Rok 1923: Atentát na Aloise Rašína
Právník, politik, národohospodář a první československý ministr financí Alois Rašín (1867–1923) byl jedním z mužů, kteří, jako autor deklarace nezávislosti Československa, mají největší zásluhu na vzniku Československa v roce 1918.
Byl jednou z vůdčích osobností protirakouského odboje v Čechách. Se jménem politika je také úzce spojena měnová reforma z roku 1919, díky němu se česká koruna stala jednou z nejstabilnějších měn na evropském trhu.
Symbol útlaku?
Podle některých kritiků ale Rašín své ekonomické koncepce prosazoval na úkor nejchudších obyvatel. Pro chudinu se proto stal symbolem útlaku.
Čtěte také
Politikův život nakonec ukončila střela atentátníka, anarchokomunisty Josefa Šoupala, který na něj zaútočil 5. ledna 1923. Stalo se to před jeho bytem v Žitné ulici 10 v Praze. Šoupal byl vedený snahou „prospět proletariátu“. Kulka, kterou vystřelil, uvízla Rašínovi v páteři a poranila mu míchu.
V beznadějném stavu skončil v podolském sanatoriu. Ačkoliv byl těžce zraněn, žil v nemocnici ještě šest týdnů. A nebyl prý duchem vůbec mimo, měl prý silný kořínek.
Přes veškerou snahu lékařů Alois Rašín 18. února 1923 zemřel. Bylo mu 55 let. Čtyři měsíce po spáchání činu byl Šoupal odsouzen k osmnácti letům těžkého žaláře. Rašínova smrt urychlila přijetí zákona na ochranu republiky, který dal vládě pravomoc ke zpřísnění trestů za rozvracení republiky.
O atentátu na prvního československého ministra financí Aloise Rašína si s historikem Jaroslavem Rokoským z Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem povídá Veronika Kindlová.
Související
-
Rok 1953: Měnová reforma aneb Antonín Zápotocký jde mezi lid
Československá měnová reforma z roku 1953 byla představiteli komunistického režimu prezentována jako opatření proti zbohatlíkům. Ve skutečnosti na ni doplatili všichni.
-
Rok 1945: Atentát Vladimíra Blažky. Český odboj nezabil jen Heydricha
Do dějin odboje patří nejen atentát, jehož obětí se stal Reinhard Heydrich, ale také zavraždění jednoho z představitelů moci v Brně. Vše se seběhlo 7. února 1945.
-
Rok 1933: Lidé bez práce
Takzvaný „černý pátek“ 24. října 1929 bývá označován za začátek světové hospodářské krize, která v řadě zemí trvala do poloviny třicátých let. Jak k ní došlo?
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
