Rok 1953: Měnová reforma aneb Antonín Zápotocký jde mezi lid

Ještě v pátek 29. května 1953 ujišťoval prezident Antonín Zápotocký, že československá měna je pevná a zvěsti o chystané reformě jsou lživé. O den později do rozhlasu promluvil předseda vlády Viliam Široký. Občanům sdělil opak.

V ten den byl přijat zákon o měnové reformě a Široký oznámil, že stávající bankovky a mince budou platit jen do pondělí 1. června, kdy začne nový zákon platit. V neděli 31. května potom o měnové reformě podrobně informovalo Rudé právo.

Utajená výroba

Nové koruny, které byly kvůli utajení vyrobeny v Sovětském svazu, se za staré vyměňovaly v poměru 5:1. To však pouze u částek do 300 starých korun v hotovosti. Vyšší částky byly směňovány v poměru 50:1. A obdobně znehodnoceny byly i bankovní vklady. Vzhledem k tomu, že reforma byla vyhlášena v sobotu odpoledne, kdy už měly banky i obchody zavřeno, nebylo před jejími dopady úniku.

Kdo mohl, snažil se peníze do pondělí utratit alespoň nákupem jídla a lahví alkoholu v restauracích. Prezident Zápotocký měl dokonce v den vyhlášení reformy odvahu vydat se na procházku Prahou, aby zjistil, jak lidé na reformu reagují…

Příčinou reformy z května 1953 byly problémy naší ekonomiky, jednostranně orientované na rozvoj těžkého průmyslu. Mezi lidmi v důsledku toho obíhalo množství peněz, za něž nebylo nic k mání, protože spotřebního zboží byl v obchodech nedostatek.

Státní krádež

Plošné znehodnocení úspor v důsledku měnové reformy poskytlo ideální příležitost zrušit přídělový systém, který na českém území platil od roku 1939. Už totiž nehrozilo, že lidé po zrušení odběrných kuponů vykoupí v obchodech všechno zboží.

Měnová reforma byla všeobecně vnímána jako státní krádež, vyvolala řadu protestů a byla jedním z důvodů vyloučení Československa z Mezinárodního měnového fondu.

Co měnová reforma v roce 1953 obyvatelům Československa způsobila a jaký byl její průběh? Další doplňující informace se dozvíte z rozhovoru Veroniky Kindlové a historika Jaroslava Rokoského.