Rok 1953: Měnová reforma aneb Antonín Zápotocký jde mezi lid
Československá měnová reforma z roku 1953 byla představiteli komunistického režimu prezentována jako opatření proti zbohatlíkům. Ve skutečnosti na ni doplatili všichni, kdo měli alespoň nějaké úspory.
Ještě v pátek 29. května 1953 ujišťoval prezident Antonín Zápotocký, že československá měna je pevná a zvěsti o chystané reformě jsou lživé. O den později do rozhlasu promluvil předseda vlády Viliam Široký. Občanům sdělil opak.
V ten den byl přijat zákon o měnové reformě a Široký oznámil, že stávající bankovky a mince budou platit jen do pondělí 1. června, kdy začne nový zákon platit. V neděli 31. května potom o měnové reformě podrobně informovalo Rudé právo.
Utajená výroba
Nové koruny, které byly kvůli utajení vyrobeny v Sovětském svazu, se za staré vyměňovaly v poměru 5:1. To však pouze u částek do 300 starých korun v hotovosti. Vyšší částky byly směňovány v poměru 50:1. A obdobně znehodnoceny byly i bankovní vklady. Vzhledem k tomu, že reforma byla vyhlášena v sobotu odpoledne, kdy už měly banky i obchody zavřeno, nebylo před jejími dopady úniku.
Kdo mohl, snažil se peníze do pondělí utratit alespoň nákupem jídla a lahví alkoholu v restauracích. Prezident Zápotocký měl dokonce v den vyhlášení reformy odvahu vydat se na procházku Prahou, aby zjistil, jak lidé na reformu reagují…
Příčinou reformy z května 1953 byly problémy naší ekonomiky, jednostranně orientované na rozvoj těžkého průmyslu. Mezi lidmi v důsledku toho obíhalo množství peněz, za něž nebylo nic k mání, protože spotřebního zboží byl v obchodech nedostatek.
Státní krádež
Plošné znehodnocení úspor v důsledku měnové reformy poskytlo ideální příležitost zrušit přídělový systém, který na českém území platil od roku 1939. Už totiž nehrozilo, že lidé po zrušení odběrných kuponů vykoupí v obchodech všechno zboží.
Měnová reforma byla všeobecně vnímána jako státní krádež, vyvolala řadu protestů a byla jedním z důvodů vyloučení Československa z Mezinárodního měnového fondu.
Okamžiky měnové reformy připomene autor dokudramatu Lukáš Csicsely. V režii Simony Nyitrayové účinkují Michal Čapka, Stanislav Šárský a Josef Kaluža.
Co měnová reforma v roce 1953 obyvatelům Československa způsobila a jaký byl její průběh? Další doplňující informace se dozvíte z rozhovoru Veroniky Kindlové a historika Jaroslava Rokoského.
Související
-
Rok 1975: Výkladní skříně normalizace. Otevření obchodních domů Kotva a Máj
Československý normalizační režim se snažil uchlácholit občany, kteří měli ještě v paměti období roku 1968, zdánlivým materiálním dostatkem. Většina na to přistoupila.
-
Rok 1933: Lidé bez práce
Takzvaný „černý pátek“ 24. října 1929 bývá označován za začátek světové hospodářské krize, která v řadě zemí trvala do poloviny třicátých let. Jak k ní došlo?
-
Československá měnová reforma v roce 1953. Obchody se musely kvůli návalu lidí zavírat
Měnová reforma v roce 1953 zasáhla do života všech občanů Československa. Někteří, a nebylo jich vskutku málo, byli připraveni o své peníze. Častokrát o ty poslední...
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
