Stát v rozkladu. Rychlíková, Uhlová, Bělíček a Šplíchal píšou z míst, na která se zapomnělo
Pokud byla pandemie covidu-19 zkouškou, pak v ní stát v mnoha ohledech propadl. Zdravotnictví, školství, kultura nebo sociální péče bývají zaklínadly voleb, léta 2019–2021 však prokazují, jak daleko bylo vždy od slov k činům. Kolaps těchto oblastí rozhodně nebyl náhodou, šlo o systémová selhání dlouho podceňované agendy. Na ně se zaměřili čtyři autoři v šesti reportážích z různých míst republiky, sebraných do této knihy.
Nedostatek obecních bytů a předražené komerční nájmy, nevyhovující péče o seniory v institucích i nedostatek jejich kapacit a hlavně obchod s lidskými potřebami, který je sice neetický, ale vynáší. Systémové řešení je přitom v nedohlednu.
Tyto problémy spojené se stárnutím mapuje v jedné ze svých reportáží Saša Uhlová, která hovořila s lidmi v nouzi i s odborníky, kteří se otázkami spojenými s neuspokojivou situací seniorů v republice zabývají.
Čtěte také
V další reportáži se Saša Uhlová věnuje regionu, na který se v centru státu zapomnělo, Ostravsku. To stojí na křižovatce a využití jeho nepochybného potenciálu závisí na strategiích, z nichž se mnohé již realizují.
Pavel Šplíchal se ve své reportáži zaměřil na nejslabší článek současného školství – učňovské školství na periferii, včetně toho nižšího ve vyloučených lokalitách. V učňáku v Chanově na Mostecku totiž už vůbec nejde o nějaké ideály a standardy vzdělávání, ale o sociální práci, která jen odstiňuje ty nejhorší vlivy ulice.
Ve druhé reportáži se pak Pavel Šplíchal věnuje kauze, která ztělesňuje problém chudoby, ghett, rasismu a bytové nouze. Varnsdorfská radnice přislíbila na podzim roku 2020 pomoc několika romským rodinám z Kovářské ulice, kterým hrozilo, že se ocitnou na ulici. Místo města zareagovala rodina Hučkových, která lidi v nouzi vzala k sobě do domu.
Apolena Rychlíková si pro svou reportáž o zdravotní péči zvolila Zlín a Šluknovsko a perspektivu zaměstnanců pracujících v této sféře. Změna přístupu, která od devadesátých let učinila z neziskového oboru byznys, přináší nyní své plody.
Čtěte také
Nerovné odměňování ve zdravotnictví, tlak vedení nemocnic na sebeobětování zaměstnanců a nutnost generovat zisk odvádí lékaře a zdravotní sestry do jiných regionů nebo do zahraničí, a některé kraje dokonce nechává bez potřebné péče.
Zlín je jedním z měst, které čelí vylidňování. Jakou roli v něm hraje kultura, kterou svým obyvatelům nabízí, zkoumá Jan Bělíček. Aktivní jednotlivci ochotní investovat sama sebe existují, tento model je ale těžko udržitelný dlouhodobě. Nutnou podmínkou je podpora a spolupráce institucí, jednotlivců i města samého. Aktivity a instituce s dobrým potenciálem tu přitom působí, ať už se zabývají architekturou, divadlem, výtvarným uměním, nebo filmem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
