Rok 1933: Lidé bez práce

12. červen 2018
Nezaměstnaní přespávají v cihelně, 1933
0:00
/
0:00

Takzvaný „černý pátek“ 24. října 1929 bývá označován za začátek světové hospodářské krize, která v řadě zemí trvala do poloviny třicátých let. Jak k ní došlo?

Na konci 20. let začala americká ekonomika projevovat známky přehřátí a ceny akcií přestaly kvůli spekulantům odpovídat reálným hodnotám. Hromadný výprodej akcií a strmý pád jejich cen způsobil krach na newyorské burze.

Střadatelé v panice ve velkém vybírali peníze, díky tomu krachovaly i banky, a tím pádem šli ke dnu i vkladatelé. Pokles cen amerických akcií pokračoval do roku 1932, kdy jejich cena dosáhla šestiny úrovně roku 1929. Evropa včetně Československa byla postižena podobným způsobem.

Radikalizace nezaměstnaných

Průmyslová výroba v našich zemích poklesla v letech krize o 40 procent a tomu odpovídalo i masivní propouštění. Oficiální údaje hovoří v první polovině 30. let o milionu nezaměstnaných obyvatel Československa, podle analytiků jich bylo ale ve skutečnosti víc.

Souvisely s tím sociální nepokoje ve formě stávek a výrazná názorová radikalizace nezaměstnaných lidí, ze které těžili komunisté a další extremistické politické strany, například německé nacionální.

Nezaměstnanost se totiž ve velkém dotýkala průmyslových oblastí v českém pohraničí, kde žila značná část obyvatel německé národnosti. Pomalý nárůst výroby začal až v roce 1934.

Dokudrama Lidé bez práce připravil Lukáš Csicsely, v režii Jakuba Doubravy účinkují Michal Štěrba a Jindřich Kout.

Okolnosti průběhu hospodářské krize v Československu a jejího dopadu na obyvatelstvo přibližuje historik Jakub Rákosník.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související