Rok 1933: Lidé bez práce
Takzvaný „černý pátek“ 24. října 1929 bývá označován za začátek světové hospodářské krize, která v řadě zemí trvala do poloviny třicátých let. Jak k ní došlo?
Na konci 20. let začala americká ekonomika projevovat známky přehřátí a ceny akcií přestaly kvůli spekulantům odpovídat reálným hodnotám. Hromadný výprodej akcií a strmý pád jejich cen způsobil krach na newyorské burze.
Střadatelé v panice ve velkém vybírali peníze, díky tomu krachovaly i banky, a tím pádem šli ke dnu i vkladatelé. Pokles cen amerických akcií pokračoval do roku 1932, kdy jejich cena dosáhla šestiny úrovně roku 1929. Evropa včetně Československa byla postižena podobným způsobem.
Radikalizace nezaměstnaných
Průmyslová výroba v našich zemích poklesla v letech krize o 40 procent a tomu odpovídalo i masivní propouštění. Oficiální údaje hovoří v první polovině 30. let o milionu nezaměstnaných obyvatel Československa, podle analytiků jich bylo ale ve skutečnosti víc.
Souvisely s tím sociální nepokoje ve formě stávek a výrazná názorová radikalizace nezaměstnaných lidí, ze které těžili komunisté a další extremistické politické strany, například německé nacionální.
Nezaměstnanost se totiž ve velkém dotýkala průmyslových oblastí v českém pohraničí, kde žila značná část obyvatel německé národnosti. Pomalý nárůst výroby začal až v roce 1934.
Dokudrama Lidé bez práce připravil Lukáš Csicsely, v režii Jakuba Doubravy účinkují Michal Štěrba a Jindřich Kout.
Okolnosti průběhu hospodářské krize v Československu a jejího dopadu na obyvatelstvo přibližuje historik Jakub Rákosník.
Mohlo by vás zajímat
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
