Rok 1916: Masarykův koridor a vznik prvních map Československa
Legenda vypravuje, že někdy v polovině první světové války se v Římě u českého malíře Oskara Brázdy sešli dva významní představitelé našeho odboje: Tomáš Garrigue Masaryk a Milan Rastislav Štefánik.
Hovořilo se prý o všem možném, mimo jiné i o ryze praktických problémech, které měl Masaryk při vyjednávání se spojenci o tom, jak by měl vypadat budoucí stát. Masaryk měl – s využitím starého atlasu – velmi neuměle načrtnout obrysy budoucího státu. Malíř Oskar Brázda, který už v té době pracoval pro náš odboj (navrhoval plakáty, propagační brožury), měl Masarykovi s načrtnutím mapy Československa pomoci.
Tak to alespoň říká pověst o první mapě našeho státu. Zatímco Masarykův nárys modrou pastelkou do mapy vytržené z atlasu se dochoval, Brázdův první originál nikoli. Pověst o mapě ale uchovala Brázdova druhá manželka Marie, které se prý s touto příhodou svěřil její manžel.
Území až před Berlín
První mapy Československa jsou zajímavé i tím, jaká území zahrnují. Některé z úvah vůdců odboje v Paříži byly až příliš velkorysé a neodpovídaly poměrům v poválečné Evropě. Vždyť původně chtělo například Československo připojit ke svému území i Horní a Dolní Lužici, takže jeho hranice by dosahovaly v podstatě několik desítek kilometrů před Berlín.
Hodně se také hovořilo o koridoru, vedeném na pomezí dnešního Maďarska a Rakouska do Slovinska. Koridor měl být součástí Československa a měl umožnit náš přístup k Jaderskému moři. Také z této myšlenky sešlo.
Dokudrama Masarykův koridor připravil David Hertl, v režii Simony Nyitrayové účinkují Ondřej Brett, Peter Gábor a Stanislav Šárský.
Okolnosti vzniku první mapy Československa a následného vyjednávání o rozsahu státního území komentují Tomáš Grim z Ústředního archivu zeměměřictví a katastru a také historik Michal Pehr.
Mohlo by vás zajímat
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.