Rok 1941: Chlebíčková aféra. Stály otrávené chlebíčky život premiéra Eliáše?
Byla to těžká doba: značná část Evropy byla okupována nacistickým Německem, daleko na východě rozpoutali Hitlerovi vojáci válku proti Sovětskému svazu – a předsedou protektorátní vlády byl bývalý legionář Alois Eliáš, který navzdory tlaku okupantů udržoval spojení s domácím i zahraničním odbojem.
Jenže právě zahájení války na východě vedlo nacistický režim k pomyslnému „utažení šroubů“. Protektorát musel zásobovat nenasytnou nacistickou mašinérii a jeho představitelé – alespoň formálně – vyjadřovat loajálnost okupantům.
Předseda vlády Eliáš byl takto donucen přijmout 18. září 1941 takzvanou aktivistickou sedmičku novinářů, kteří se dali naplno do služeb nacistického režimu, psali propagandistické texty a sympatizovali s Německem: Karla Lažnovského, Emanuela Vajtauera, Vladimíra Krychtálka, Jaroslava Křemene, Karla Wernera, Vladimíra Rybu a Václava Crhu.
Otrávené chlebíčky
Během setkání nabídl Eliáš novinářům chlebíčky. Před servírováním do nich byly ale vpraveny bakterie tyfu, tuberkulózy a botulotoxinu. U Lažnovského, Vajtauera, Křemene a Krychtálka se brzy objevily zdravotní problémy, kterým Lažnovský 10. října téhož roku podlehl.
Zřejmě bez ohledu na případnou účast na onom kuriózním atentátu byl premiér Eliáš krátce po nástupu Reinharda Heydricha na místo zastupujícího říšského protektora v září 1941 zatčen, 1. října odsouzen k trestu smrti a v červnu 1942 popraven.
Nacistický soud jeho vinu na otravě novinářů neprokázal, všeobecně se ale má za to, že akce byla provedena na Eliášův popud, případně že se na ní sám podílel.
Dokudrama Chlebíčková aféra, v němž kromě Aloise Eliáše vystupuje jeho osobní lékař Miloš Klika a dva aktivističtí novináři – Karel Lažnovský a Vladimír Krychtálek – napsali Michal Beck a Jan Mazanec. V režii Simony Nyitrayové účinkují Norbert Lichý, Dušan Urban, Ondřej Brett a David Viktora.
O protektorátním premiérovi Aloisi Eliášovi si Veronika Kindlová povídala s historikem Jaroslavem Rokoským z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Související
-
Rok 1923: Atentát na Aloise Rašína
Právník, politik, národohospodář a první československý ministr financí Alois Rašín (1867-1923) byl jedním z mužů, kteří mají největší zásluhu na vzniku Československa.
-
Rok 1945: Atentát Vladimíra Blažky. Český odboj nezabil jen Heydricha
Do dějin odboje patří nejen atentát, jehož obětí se stal Reinhard Heydrich, ale také zavraždění jednoho z představitelů moci v Brně. Vše se seběhlo 7. února 1945.
-
Rok 1933: Lidé bez práce
Takzvaný „černý pátek“ 24. října 1929 bývá označován za začátek světové hospodářské krize, která v řadě zemí trvala do poloviny třicátých let. Jak k ní došlo?
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka