Rok 1965: Umřel velký švec Jan Antonín Baťa

Dominik Čipera, Jan Antonín Baťa a prezident Edvard Beneš
Dominik Čipera, Jan Antonín Baťa a prezident Edvard Beneš
0:00
/
0:00

Jeden z nejúspěšnějších českých podnikatelů v letech první republiky, označený po druhé světové válce za zrádce národa. Takový byl život Jana Antonína Bati, do jehož éry spadá velký rozmach zlínské obuvnické firmy.

Jan Antonín Baťa (1898-1965) se narodil z druhého manželství Antonína Bati. Prošel všechny výroby bratrových závodů, vyučil se řadě profesí a absolvoval praxe v zahraničí. Spolupracoval na vedení podniku, řídil zásobování a zakládání zahraničních poboček. Od bratrovy smrti v roce 1932 do okupace v roce 1939 řídil firmu, podnikl obchodní cestu po světě a propagoval nové směry rozvoje československého hospodářství.

Úspěšní bratři

Rok 1937: Budujme stát pro 40 milionů lidí. Návrat Jana Antonína Bati z cesty kolem světa

Jan Antonín Baťa před odletem z otrokovického letiště 1. ledna 1937

Jeden z nejúspěšnějších českých podnikatelů v letech první republiky, označený ale po druhé světové válce za zrádce národa. I takový byl život Jana Antonína Bati, do jehož éry spadá velký rozmach zlínské obuvnické firmy.

Odborníci se dodnes přou, kdo z nevlastních bratrů byl úspěšnější. Tomáš z malé ševcovské dílny vybudoval prosperující firmu s celosvětovou působností, Jan Antonín ji úspěšně rozvíjel. V době hospodářské krize počátkem 30. let rozšířil výrobu o nové obory (pneumatiky, letadla, klínové řemeny, gumové zboží, hračky, kola, umělá vlákna), do Zlína pozval přední architekty, založil filmové ateliéry a školu umění. Měl řadu ambiciózních plánů, nejznámějším je dálnice napříč celým tehdejším Československem.

Na začátku okupace pobýval Jan Antonín Baťa v USA, kde otevřel pobočku, ze které hodlal učinit centrum mezinárodní Baťa Shoe Company. Nevyhnul se střetu s konkurencí a odbory a americká strana mu neprodloužila povolení k pobytu. Využil nabídky z Brazílie, kam později natrvalo přesídlil. Vybudoval tam nové závody a obchody, založil dvě zemědělská osidlovací centra a několik měst. Působil i jako poradce prezidenta.

Kolaborant?

Ačkoliv Jan Antonín Baťa za války podporoval rodiny odbojářů, uprchlíky i londýnskou exilovou vládu, v květnu 1947 byl výrokem soudu, který se opíral o Benešovy dekrety, označen za kolaboranta a zrádce, odsouzen k vězení a propadnutí majetku. Za vinu mu bylo dáváno mimo jiné to, že jeho závody na okupovaném území vyráběly pro Němce.

V Československu je řídili ředitelé a manželka zakladatele firmy Tomáše Marie, která odvrátila zabrání firmy okupanty. Později se prokázalo, že Baťův koncern v té době poskytoval značné finanční částky odboji. To už Baťa dávno podnikal v Brazílii, avšak přišel o znárodněný majetek v Československu a okolních zemích i o zbylé zahraniční pobočky.

O ty se soudil se synem zakladatele firmy, v Kanadě usídleným Tomášem Baťou mladším, a spor prohrál. Získal pouze pobočky v Brazílii a na Haiti. Zemřel 23. srpna 1965 v Brazílii. Jeho dědicové řadu let marně žádají po českém státu odškodnění za odňatý majetek.

Dokudrama Tomáše Dufky se odehrává krátce před smrtí Jana Antonína Bati. S velkým ševcem si povídá jeho dcera Ludmila Amálie. Účinkují Michal Przebinda, Martina Hamaďáková a Lenka Loubalová Peřinová.

Pomyslnou tečku za tímto dílem České kroniky udělá v rozhovoru s Markétou Ševčíkovou historička Hana Kuslová z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související