Příběh Čecha, který nás naučil být moderní. Secká: Vojta Náprstek, vlastenec, sběratel, mecenáš
Byl to Vojtěch Náprstek, kdo v české kotlině založil, vynalezl nebo prosadil téměř vše, co dnes považujeme za samozřejmost – od techniky po sociální reformy. Ukázal Praze, jak se žije moderně. Naučil ji, že pokrok začíná u dobře fungující domácnosti, vyžaduje otevřenou mysl a končí až za hranicemi české kotliny. Bojoval s rigiditou úřadů, dovážel do Prahy novinky, prosazoval, stavěl, organizoval, řídil a učil. Poslechněte si příběh výjimečného muže z pera Mileny Secké.
Vojtěch Náprstek (1826–1894) se narodil jako Adalbert Fingerhut v rodinném domě U Halánků, kde vyrůstal mezi pivovarskými sudy a rázovitou pražskou společností.
Už během studií ve Vídni se projevila jeho neklidná nátura, která ho v bouřlivém roce 1848 dovedla až na barikády. Po porážce revoluce následoval bleskový ústup – nikoliv však do ústraní, ale rovnou do Ameriky.
Nebyl tam však sám, doprovázela ho jeho láska, herečka Kateřina Krákorová. Tento vztah se však stal trnem v oku jeho matce v Praze, která synovi v exilu přestala posílat peníze i dopisy. Vojta se tak v USA musel probíjet jako pomocný tesař, dělník na stavbách, a dokonce i jako podomní kolportér knih a novin.
Nakonec si v Milwaukee otevřel vlastní knihkupectví s čítárnou, které se stalo centrem tamních krajanů a kde si poprvé vyzkoušel roli osvětového organizátora.
Čtěte také
Když se v roce 1858 vrátil do Prahy, nepřivezl v kufru hotové stroje, ale především revoluční vizi. Skutečný technologický třesk nastal v prosinci 1862, kdy v domě U Halánků uspořádal výstavu, na které Pražanům představil první šicí stroj (značky Wheeler & Wilson).
Pokračoval propagací ledniček, vymačkávačů na prádlo a moderních sporáků.
Vrcholem jeho emancipačního tažení bylo založení Amerického klubu dam. V době, kdy se od žen očekávalo jen tiché vyšívání, vytvořil ze své knihovny a čítárny v domě U Halánků prostor, kde se dámy učily samostatnosti, charitě a modernímu rozhledu. Náprstek věřil, že národ nepozdvihnou jen muži, ale právě i vzdělané ženy s moderním vybavením.
Čtěte také
Tato „všeumělská“ jízda pokračovala založením Průmyslového muzea, které mělo Čechům ukázat, že svět nekončí za humny. Náprstek se stal hlavním mecenášem cestovatelů, jako byli Emil Holub nebo Enrique Stanko Vráz, které finančně podporoval výměnou za to, že mu do Prahy přivezou „kus světa“.
Stál u zrodu Klubu českých turistů, prosazoval moderní hygienu i kremaci a sám se nechal zpopelnit v německé Gothě, kde se tehdy nacházelo nejbližší krematorium. Jeho popel je dodnes uložen v urně v jeho milovaném muzeu v domě U Halánků, dnes nazývaném Náprstkovo muzeum.
Náprstkův příběh autenticky a s humorem vypráví historička Milena Secká (1957–2021), vědecká pracovnice z „jeho“ muzea, kde mimo jiné obnovila činnost Amerického klubu dam.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
