Sinolog: Čína těží z kolosálních narativních chyb USA, stírají se morální rozdíly
Podle informací amerických tajných služeb se Čína chystá vstoupit do konfliktu v Íránu dodávkami zbraní pro íránskou stranu. Stojí to v rozporu se snahou Číny prezentovat se jako mírotvůrce? A jak konflikt ovlivňuje reputaci USA i Číny v očích globální veřejnosti? „Po některých šílených prohlášeních americká strana ztrácí důvěryhodnost. Čína má v Íránu byznysové zájmy,“ říká v Osobnosti Plus Martin Hála, sinolog a zakladatel projektu Sinopsis.
Co sleduje Čína na jedné straně podporou mírových jednání a na druhé straně souběžným dodáváním zbraňových systémů íránské straně? Podle sinologa jde o ekonomické zájmy i mezinárodní image:
Čtěte také
„Na jedné straně vypadá Čína jako mírotvůrce, zvyšuje se její globální kredit. Na druhé straně potichu podporuje svého dlouhodobého tradičního takříkajíc spojence v Íránu. A ještě z toho má, předpokládám, docela slušný byznys,“ říká Martin Hála.
„Účastní se vyjednávání a dá si vždycky záležet na tom, aby v těch prohlášeních byla zmíněna jako jedna ze stran, které podporují tu negociaci. Je to otázka rovnováhy a toho, co převáží. Je potom úkolem čínské externí propagandy, aby to náležitým způsobem prezentovala ve světě,“ vysvětluje přístup miliardové země ke zdánlivému rozporu v jejím jednání.
Podle sinologa Hály není íránské zbrojení v době příměří nikterak překvapivé.
Čtěte také
„Íránci se očividně na kapitulaci nechystají, tak se připravují na další fázi, snaží se dozbrojit. Samozřejmě Čínská lidová republika je jeden z jejich nejbližších partnerů, který je schopen některé ty zbraňové systémy dodat. Chovají se v rámci své vlastní logiky v podstatě předvídatelně,“ hodnotí.
Precedens lze podle něj nalézt i pro čínské zapojení do situace:
„Do jisté míry to kopíruje chování Číny v ukrajinském konfliktu, kde se Čína na jedné straně prezentuje jako nezaujatý pozorovatel, na druhé straně zcela očividně podporuje Rusko, včetně přinejmenším materiálu dvojího užití, podle některých zpráv i přímo zbraňových systémů,“ dodává.
Stírání morálního rozdílu
Hála dále nastiňuje, jak ztráta reputace tradičních globálních mocností jako USA zlepšuje vnímání Číny ve světě:
Čtěte také
„Valná většina veřejnosti se o Čínu nezajímá do hloubky a vnímá celé to rozložení sil komparativně s tím, co se děje mimo Čínu. Čína samotná se samozřejmě nezměnila, ta je pořád stejná. Ten její politický systém, mezinárodní ambice, ekonomické chování jsou stejné. Změnil se ale mezinárodní kontext, kdy někteří aktéři ztratili část své důvěryhodnosti. V porovnání s tím začíná najednou pro řadu lidí vypadat lépe,“ vysvětluje a konkretizuje:
„Rozhodně boduje na globálním jihu, kde se ten její narativ skutečně chytá, rezonuje – zejména po těch kolosálních narativních chybách na americké straně, včetně toho šíleného prohlášení o likvidaci celé jedné civilizace. To nerezonuje dobře na žádné straně. Taková apokalyptická vize je téměř srovnatelná s některými prohlášení samotných ajatolláhů. Čili tam se stírá ten morální rozdíl,“ tvrdí sinolog Martin Hála.
Poroste napětí mezi Spojenými státy a Čínou? Jakými ekonomickými zbraněmi si navzájem mohou uškodit? Jak může ze vzniklé situace těžit na mezinárodním poli Rusko? Poslouchejte celý rozhovor v audiu nahoře.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
