Masaryk byl první český politik, který pracoval na svém PR, tvrdí historik
První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk zemřel přesně před 80 lety dne 14. září 1937. Osobnost Masarykovu i okolnosti jeho doby rozebral v Magazínu Leonardo ředitel Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ivan Šedivý.
„Masaryk neusiloval o kult osobnosti, ale o zviditelnění své postavy a o svou image pečoval velmi cílevědomě. Skoro bych řekl, že je prvním českým politikem, který pracoval na svém PR.“
Ostatně, byl to právě Masaryk, který budoval svou image zvláště ve vztahu k určitým sociálním skupinám. „S malými dětmi se sice nechával zobrazovat i František Josef, ale Masaryk to přivedl k velké dokonalosti a systematicky na tom pracoval.“
Kromě veřejného obrazu budoval i svůj veřejný mravní profil. Byl ale skutečně tak odlišný od ostatních tehdejších politiků? „Masaryk měl určitě nastaveny vysoké morální standardy, například v tom, že by se politik neměl obohacovat a měl by být integrální osobností, která stojí za svými názory.“
„Zásadní rozdíl mezi Masarykem a dnešními politiky je ten, že nejsou ochotni udělat něco proti veřejnému mínění. Dokonce jsou schopni změnit i svůj názor, pokud zjistí, že veřejné mínění není jejich postojům nakloněno.“
„Masaryk rozhodně byl ochoten prosazovat své názory, i když věděl, že jsou u veřejnosti nepopulární. Řekl bych dokonce, že ho skoro bavilo prosazovat nepopulární názory,“ soudí historik.
Konkrétních příkladů, kdy se Masaryk osobně postavil proti zažitým názorům, bylo několik. „Například v diskuzi o pravosti rukopisů, kdy byl za to i osobně napadán. A pak jeho postoj v tzv. Hilsnerově aféře, kdy vystoupil proti pomluvě, že Anežka Hrůzová byl rituálně zavražděna.“
„I to se mu vrátilo, kdy byl jádrem pomluv příběh o tom, že Masaryk byl nemanželským dítětem z židovské rodiny, a proto Židům pomáhal, a ti ho také finančně podporovali. Tyto mýty se táhnou od Hilsnerovy aféry, a jakkoli si říkáme, že česká společnost není antisemitská, tak bych řekl, že latentně vždy byla.“
Masaryk byl sice demokrat, ale držel otěže pevně v rukou
Jaké bylo Masarykovo pojetí demokracie ve srovnání s dnešní praxí? „Určitě se v mnohém lišila. Masaryk byl leckdy ochoten prostředky, které byly na hraně transparentnosti, prosazovat to, o čem byl přesvědčen, že bylo pro dobro demokracie.“
„Masaryk vnesl do české společnosti po staletí budované podle rakouských tradic duch amerického střihu: pokud jste dobrý, můžete dokázat velké věci. A první republika tomu byla otevřená.“
„Zasahoval tak do řady věcí a držel politické otěže pevně v rukou. V tom jsme dnes už skutečně dál a je to dobře.“
To, co je pozitivní a co nás může inspirovat, je prezidentovo veřejné působení na společenské klima. „Z toho se můžeme poučit: Masaryk se vždy snažil o kultivování diskuze ve veřejném prostoru.“
„Dnes se diskutuje mnohem méně o podstatě věcí a mnohem méně kultivovaně. To neznamená, že nemůžeme použít sarkasmus nebo i tvrdší slovo, ale vždy to bylo k jádru věci, a ne samoúčelné. A to nám dnes tak trochu chybí,“ konstatoval historik Ivan Šedivý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.