Masaryk byl první český politik, který pracoval na svém PR, tvrdí historik

15. září 2017

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk zemřel přesně před 80 lety dne 14. září 1937. Osobnost Masarykovu i okolnosti jeho doby rozebral v Magazínu Leonardo ředitel Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ivan Šedivý.

„Masaryk neusiloval o kult osobnosti, ale o zviditelnění své postavy a o svou image pečoval velmi cílevědomě. Skoro bych řekl, že je prvním českým politikem, který pracoval na svém PR.“

Ostatně, byl to právě Masaryk, který budoval svou image zvláště ve vztahu k určitým sociálním skupinám. „S malými dětmi se sice nechával zobrazovat i František Josef, ale Masaryk to přivedl k velké dokonalosti a systematicky na tom pracoval.“

Kromě veřejného obrazu budoval i svůj veřejný mravní profil. Byl ale skutečně tak odlišný od ostatních tehdejších politiků? „Masaryk měl určitě nastaveny vysoké morální standardy, například v tom, že by se politik neměl obohacovat a měl by být integrální osobností, která stojí za svými názory.“


„Zásadní rozdíl mezi Masarykem a dnešními politiky je ten, že nejsou ochotni udělat něco proti veřejnému mínění. Dokonce jsou schopni změnit i svůj názor, pokud zjistí, že veřejné mínění není jejich postojům nakloněno.“

„Masaryk rozhodně byl ochoten prosazovat své názory, i když věděl, že jsou u veřejnosti nepopulární. Řekl bych dokonce, že ho skoro bavilo prosazovat nepopulární názory,“ soudí historik.

Konkrétních příkladů, kdy se Masaryk osobně postavil proti zažitým názorům, bylo několik. „Například v diskuzi o pravosti rukopisů, kdy byl za to i osobně napadán. A pak jeho postoj v tzv. Hilsnerově aféře, kdy vystoupil proti pomluvě, že Anežka Hrůzová byl rituálně zavražděna.“

„I to se mu vrátilo, kdy byl jádrem pomluv příběh o tom, že Masaryk byl nemanželským dítětem z židovské rodiny, a proto Židům pomáhal, a ti ho také finančně podporovali. Tyto mýty se táhnou od Hilsnerovy aféry, a jakkoli si říkáme, že česká společnost není antisemitská, tak bych řekl, že latentně vždy byla.“

Masaryk byl sice demokrat, ale držel otěže pevně v rukou

Jaké bylo Masarykovo pojetí demokracie ve srovnání s dnešní praxí? „Určitě se v mnohém lišila. Masaryk byl leckdy ochoten prostředky, které byly na hraně transparentnosti, prosazovat to, o čem byl přesvědčen, že bylo pro dobro demokracie.“


„Masaryk vnesl do české společnosti po staletí budované podle rakouských tradic duch amerického střihu: pokud jste dobrý, můžete dokázat velké věci. A první republika tomu byla otevřená.“

„Zasahoval tak do řady věcí a držel politické otěže pevně v rukou. V tom jsme dnes už skutečně dál a je to dobře.“

To, co je pozitivní a co nás může inspirovat, je prezidentovo veřejné působení na společenské klima. „Z toho se můžeme poučit: Masaryk se vždy snažil o kultivování diskuze ve veřejném prostoru.“

„Dnes se diskutuje mnohem méně o podstatě věcí a mnohem méně kultivovaně. To neznamená, že nemůžeme použít sarkasmus nebo i tvrdší slovo, ale vždy to bylo k jádru věci, a ne samoúčelné. A to nám dnes tak trochu chybí,“ konstatoval historik Ivan Šedivý.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.