První republika – idylická doba, nebo období korupce a skandálů?

24. duben 2017
TGM (Tomáš Garrigue Masaryk) v roce 1920

Vznik Československa byl spjat s řadou ideálů, nadějí i romantických představ. Co všechno uděláme jinak, lépe a ohleduplněji – i tak by šla do jisté míry shrnout tehdejší atmosféra. Podíváme-li se na dané období podrobněji, nalézáme skandály a aféry, které se týkaly vlastně všech oblastí společensko-politického života.

Zcela specifickou oblastí pak byly atentáty, ať už úspěšné, nebo neúspěšné. Typickými aktéry byli lidé, které bychom dnes mohli nazvat levicovými extrémisty, uvádí historik Marek Junek. Neúspěšný atentát byl připraven na ministerského předsedu Karla Kramáře, který pouze s velkým štěstím a souhrou náhod přežil.


Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii měl Michal Bureš. Hostem pořadu je historik Mgr. Marek Junek, Ph.D.

Ministr financí Alois Rašín ale takové štěstí neměl. V lednu roku 1923 byl u svého bydliště střelen do zad anarchokomunistou Josefem Šoupalem a po několika týdnech umírá… Pokud se zamyslíme nad tím, proč právě on se stal objektem tohoto teroristického činu, tak je třeba uvést dobové souvislosti:

„Záměrem poměrně tvrdé Rašínovy politiky bylo upevnit československou měnu, ekonomiku a byl přesvědčen, že teprve poté mohou přijít sociální opatření. Ale hospodářská situace byla velmi komplikovaná. Velká část společnosti na tom nebyla z hlediska každodenních potřeb dobře a Rašín byl symbolem těchto změn,“ vysvětluje Marek Junek.

Korupce a aféry

Aféry, úplatky, politická korupce – i to byl svět prvorepublikového Československa. Afér a skandálů bylo několik, například uhelná aféra Jiřího Stříbrného nebo cukrovarnická ve 30. letech. Ale co se týče rozměrů a dopadů, primát drží lihová aféra, nazývaná i Práškova podle hlavního aktéra. Tím byl tehdejší předseda Senátu a zároveň předseda Družstva hospodářských lihovarů Karel Prášek.

Jiří Stříbrný

Právě toto družstvo ovlivňovalo ceny lihu pomocí dispozičního fondu a mělo nepřehledné hospodaření, dokonce záhadně mizely milionové sumy. „Prášek byl podezřelý z toho, že podplácel politiky, ale úplně jasně mu vina prokázána nebyla,“ vysvětluje Junek a dodává: „Na činnost politických stran šly nemalé peníze. Je třeba ale uvést, že šlo o klasický úplatek, který měl zajistit zvyšování cen lihu. Paradoxem je, že odvolán byl ale za zcela něco jiného…“

Aktivně do celé záležitosti zasáhl také prezident T. G. Masaryk, který nepozval Karla Práška na pravidelné novoroční setkání s nejvyššími politiky. A tak na Hrad přišel předseda a místopředseda poslanecké sněmovny a místopředseda senátu. I to byl zcela zřejmý společenský signál.

Společenské skandály

Skandály prvorepublikového Československa z oblasti kultury a společnosti by tvořily taky dlouhý výčet. Vzpomeňme na hvězdné herečky, proslulé večírky a řady různých milostných skandálů dané doby. Ale jeden z večírků zasáhl celý tehdejší veřejný svět, a to i ten politický.

Tomáš Garrigue Masaryk a Karel Čapek

V pražské vile bratří Čapků se scházela skupina intelektuálů a umělců, tzv. pátečníci. Častokrát mezi ně přišel i prezident Masaryk. V roce 1926 připadl poslední pátek na Silvestra a Karel Čapek napsal karikující text – vystupovali v něm tři králové Kašpar, Baltazar a Melichar, kteří představovali přední československé politiky, kteří byli zesměšněni.

Celá záležitost byla o to vážnější, že se odehrála před prezidentskými volbami a prezident a zároveň kandidát Masaryk se daného večírku zúčastnil. A tak vyšlo kolem 150 různých textů ve všech dobových novinách a časopisech.

Období kladů a záporů

Zdá se, že to, co nás dnes v politice a ve společnosti častokrát tak trápí, tady zřejmě bylo odjakživa. Dokonce i za první republiky, kterou můžeme vnímat jako „světlé období“ při srovnání s desetiletími, která následovala… Je řada důvodů, proč je třeba si klady, ale také zápory daného období připomínat.

„Skandály prvorepublikového Československa měly stejný základ – korupce, ovlivňování – jako dnes. První republiku vnímáme především přes Masaryka, a to byl člověk, který měl určitý morální profil. Zbývající politikové byli zhruba takoví, jako ti dnes. A my se dnes můžeme právě z období první republiky poučit. Otázkou ale zůstává, zda jsme poučitelní,“ konstatuje historik Marek Junek.