Rok 1990: Papež poprvé v Československu. Jeho návštěva byla pro věřící živým snem
Jaro 1990 bylo nabité událostmi. Je to období dramatických změn a formování nové politické i ekonomické reality. Za těchto okolností přijíždí do Československa muž, na kterého se – podle některých novinářů – čekalo „tisíc“ let.
Václav Havel pozval Jana Pavla II. do Československa v den svého zvolení 29. prosince 1989. To, že papež přistál v Ruzyni čtyři měsíce od pozvání, byla bezprecedentní záležitost: papežské cesty se plánovaly na dva roky dopředu. Jenže Jan Pavel II. měl smysl pro symboliku a dobře si uvědomoval význam návštěvy střední Evropy, donedávna připoutané k Moskvě.
Šlo mu o podporu změn, k nimž docházelo. Československo se chystalo na první svobodné volby a mělo první zkušenosti s nacionalismem – den před papežovým příletem se název státu změnil na Českou a Slovenskou Federativní Republiku…
Prolomil mlčení církve o Husovi
Důležitá byla papežova návštěva pro zdejší katolíky. Z tehdejších téměř šestnácti milionů obyvatel se jich ke katolické církvi na jaře 1990 hlásilo deset a půl milionu. Jak napsaly francouzské noviny Le Monde, pro věřící byla papežova návštěva „živým snem“.
Samotné katolické církvi ale chyběly kostely, kněží, noviny, prostory... Mezi kněžími, kteří vyšli z ilegality, a kněžími, kteří s komunistickým režimem kolaborovali v rámci takzvaného mírového sdružení Pacem In Terris, vládlo napětí. Papež odsloužil mši v Praze na Letné a na Pražském hradě se setkal s představiteli církví, s politiky a umělci.
Druhý den sloužil mši na Velehradě a v Bratislavě. Odsoudil komunistickou ideologii. Papeže sice vítaly početné davy, ale očekávaný milion lidí na Letnou nepřišel. Podle odhadů jich tam byla polovina, v nejlepším případě 700 tisíc.
Klíčová byla papežova návštěva i v tom, že Jan Pavel II. prolomil staletí trvající mlčení katolické církve o Janu Husovi. „Anulování“ rozhodnutí kostnického koncilu, jak to očekávali někteří novináři, se sice nekonalo, papež ale poukázal na Husův příkladný mravný život a hovořil o nutnosti obnovit náležité Husovo místo mezi obroditeli katolické církve.
Přiživit se na návštěvě papeže prý toužil ledaskdo. Třeba novináři z Rudého práva. Jedním z lidí, kteří návštěvu Jana Pavla II. připravovali, byl i Václav Vaško, diplomat a bývalý politický vězeň, na začátku 90. let pracovník České katolické charity. A právě za ním tehdy zmínění novináři s pochybnou nabídkou přišli. I o tom je dokudrama Jaroslava Mišky. V režii Martiny Schlegelové účinkují Jiří Untermüller, Tomáš Drápela a Václav Švarc.
Význam papežovy návštěvy pak v rozhovoru s Markétou Ševčíkovou přibližuje církevní historik Jaroslav Šebek.
Související
-
Říjen 1989: Zelený Gottwald. Bankovka s komunistickým prezidentem byla mimořádně neoblíbená
V pátek 29. září 1989 si čtenáři Rudého práva mohli na první stránce prohlédnout obrázek nové stokorunové bankovky. Státní banka Československá ji vydala k 1. říjnu 1989.
-
Rok 1988: Nerušit, prosím. Před Vánocemi 1988 se přestalo rušit vysílání Svobodné Evropy
Sedmdesát až devadesát milionů korun ročně vynakládalo Československo, ovládané komunistickou stranou, mezi lety 1951 až 1988 na rušení „štvavých“ rozhlasových stanic.
-
Rok 1990: A má to ještě smysl? StB po sametové revoluci
StB vznikla v roce 1945 jako součást poválečného policejního aparátu – Sboru národní bezpečnosti. Postupně StB ovládli lidé z KSČ, až se nakonec stala nástrojem komunistů.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
