Rok 1988: Nerušit, prosím. Před Vánocemi 1988 se přestalo rušit vysílání Svobodné Evropy

30. červenec 2018

Sedmdesát až devadesát milionů korun ročně vynakládalo Československo, ovládané komunistickou stranou, mezi lety 1951 až 1988 na rušení „štvavých“ rozhlasových stanic. Na tehdejší dobu šlo o astronomickou částku. Rušení zahraničního rozhlasu bylo součástí cenzury, zavedené po nástupu komunistů k moci.

V padesátých letech rušil komunistický režim všechno, co šlo. Nejen Svobodnou Evropu, ale také programy Hlasu Ameriky, BBC, Rádia Vatikán a německé stanice Deutsche Welle. Rušičky pracovaly po celá padesátá, šedesátá, sedmdesátá i osmdesátá léta.

Od roku 1964 se specializovaly už jen na rušení Rádia Svobodná Evropa. K rušení se používaly středovlnné vysílače umístěné u Plzně, Strakonic, Karlových Varů, Ústí nad Labem, Liberce, Hradce Králové, Mnichova Hradiště a Moravských Budějovic, a dále krátkovlnné vysílače u Prahy, Poděbrad, Brna a Litomyšle.

Mezinárodní záležitost

Pamatujete na rozhlas „za totáče“? Cenzura, tresty za šíření zpráv ze „štvavých“ vysílaček ze zahraničí, ale i tajné české rádio Blue Hill

Kuriózním příkladem je pak stanice Blue Hill, která na začátku 70. let vysílala na Neratovicku. Jeden nadšenec si sestavil vlastní programové schéma, podle kterého opravdu vysílal

Československý, dnes Český rozhlas hrál v našich dějinách důležitou roli. Co vůbec mohl vysílat za socialismu? Jak to bylo doopravdy?

Protože krátkovlnný rozhlasový signál má specifické šíření, rušení se stalo mezinárodní záležitostí: naše krátkovlnné rušičky rušily vysílání v ruštině určené pro Sovětský svaz a rušičky na Urale zase pro změnu rušily Svobodnou Evropu v češtině. V šedesátých letech navíc přibylo rušení rakouské a západoněmecké televize.

Někdejší novinář, disident a první polistopadový ministr zahraničí Jiří Dienstbier vzpomínal, jak kvůli rušičkám poslouchal vysílání v polštině. Pak si s polskými kolegy z opozice, kteří zase chytali československou verzi, vyměňovali informace: „Takže jsme se ještě zdokonalovali v jazycích. Z našeho pohledu bylo vyhazování milionů korun za rušičky skoro na nic,“ řekl Dienstbier.

V pátek 16. prosince 1988 dopoledne požádal Sovětský svaz Československo, aby vypnulo rušičky namířené na sovětské území s cílem rušit ruské programy Rádia Svoboda, ruské sekce Svobodné Evropy. Co přesně se odehrálo na naší straně, není jasné, každopádně stejná žádost putovala z Prahy do Moskvy a ještě toho dne, v pátek 16. prosince 1988 v 16 hodin, ztichly i uralské rušičky, aby uvolnily poslech programů české redakce Rádia Svobodná Evropa.

Dokudrama scenáristy a režiséra Lubomíra Koníře nás zaveden do jedné hospody před Vánocemi roku 1988, kde si o rušení rozhlasu povídají dva muži. Účinkují Jakub Škrdla a Ondřej Šípek.

O okolnostech ukončení činnosti rušiček i o vzniku této formy boje proti západní propagandě si pak s historikem Liborem Svobodou z Ústavu pro studium totalitních režimů povídá Veronika Kindlová.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Starší díly

Nejnovější díly

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.