Rok 1984: O Seifertovi jen stroze. Československá média odbyla udělení Nobelovy ceny pár větami
Dne 11. října 1984 byla ve Stockholmu udělena Nobelova cena za literaturu českému básníku Jaroslavu Seifertovi (1901-1986). Pražský režim reagoval na udělení prestižní ceny s velmi chladnou zdvořilostí. Seifert totiž nebyl „obyčejný“ básník…
Byl v nemilosti v podstatě od roku 1929, kdy vystoupil z komunistické strany na protest proti tehdy novému – Gottwaldovu – vedení. Po druhé světové válce se nepřipojil k těm, kteří komunistickou stranu bezmyšlenkovitě oslavovali, v roce 1956 si troufl připomenout na spisovatelském sjezdu vězněné spisovatele – a v roce 1977 byl mezi prvními signatáři Charty 77.
Zpráva, že Jaroslav Seifert obdrží Nobelovu cenu, byla v Československu zveřejněna 12. října 1984. Československý rozhlas zařadil toho dne do své hlavní zpravodajské relace, Rozhlasových novin, na toto téma tříminutový vstup, odvysílaný dvacet minut po jejich začátku a zasunutý kamsi mezi zprávy ze světa.
Československá média byla na informace skoupá
Rok 1956: Smlčí-li spisovatel pravdu, lže. Odvážný projev Jaroslava Seiferta, který vešel do dějin
Byla to jedna z klíčových událostí roku 1956 – koncem dubna se sešel II. sjezd Svazu československých spisovatelů. Komunistická strana coby „vedoucí síla společnosti“ očekávala hladký průběh a tradiční oslavné projevy. Jenže to byl špatný odhad.
Rudé právo odbylo informaci o úspěchu českého básníka desetiřádkovou zprávou, v podstatě dvěma souvětími, na sedmé (!) straně v rubrice zahraničního zpravodajství – mezi články s titulky Bavorský kabinet hájí esesáky, Tisíce lidí v Itálii na dlažbu nebo Washington stupňuje vydírání. (Ve slovenských novinách směla vyjít o Nobelově ceně pro Jaroslava Seiferta jen jedna věta).
Kdo chtěl vědět víc, ten si musel naladit mnichovské Rádio Svobodná Evropa, které aktuálně zařadilo rozhovor s překladatelkou Helenou Friedlovou ze Švédska. Ta v roce 1982 spolupracovala na švédském překladu a vydání Morového sloupu – jediné Seifertovy básnické sbírky, která byla ve Švédsku k dispozici ve chvíli, kdy se tam rozhodovalo o udělení Nobelovy ceny. Helena Friedlová prozradila Svobodné Evropě zajímavé zákulisní informace.
Podobně skoupý byl rozhlas 10. prosince 1984 kdy byly ceny ve Stockholmu předávány. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu si básník ocenění nemohl převzít osobně. Československý rozhlas o předávání Nobelových cen v Rozhlasových novinách informoval opět dvacet minut po jejich začátku, s událostí se vypořádal během sedmadvaceti vteřin…
Autorkou scénáře dokudramatu O Seifertovi jen stroze je Tereza Nováková. V režii Martiny Schlegelové účinkují Tomáš Drápela a Pavel Oubram.
O udělení Nobelovy ceny Jaroslavu Seifertovi bude hovořit Markéta Ševčíková s Ivanou Doležalovou, profesorkou na New York University Prague.
Související
-
Rok 1951: Křehký básník Konstantin Biebl
Lyrický básník, představitel poetismu a surrealismu Konstantin Biebl (1898–1951) se nejvíc proslavil sbírkou S lodí, jež dováží čaj a kávu či sérií cestopisných fejetonů.
-
Rok 1972: Seznam zakázaných knih aneb „Jen pro vnitřní potřebu“
Co spojuje Akční program KSČ, knížku Stefana Andrese Velký příběh Bible a Paměti Edvarda Beneše? Tyto knížky – a s nimi desítky dalších – se ocitly na seznamu „zakázaných“.
-
Rok 1950: Max Švabinský kreslí Julia Fučíka
Max Švabinský byl jedním z nejvýznamnějších českých malířů minulého století. Proč se apolitický umělec na sklonku kariéry rozhodl vytvořit portrét komunistického hrdiny?
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
