Rok 1984: O Seifertovi jen stroze. Československá média odbyla udělení Nobelovy ceny pár větami

19. červenec 2018

Dne 11. října 1984 byla ve Stockholmu udělena Nobelova cena za literaturu českému básníku Jaroslavu Seifertovi (1901-1986). Pražský režim reagoval na udělení prestižní ceny s velmi chladnou zdvořilostí. Seifert totiž nebyl „obyčejný“ básník…

Byl v nemilosti v podstatě od roku 1929, kdy vystoupil z komunistické strany na protest proti tehdy novému – Gottwaldovu – vedení. Po druhé světové válce se nepřipojil k těm, kteří komunistickou stranu bezmyšlenkovitě oslavovali, v roce 1956 si troufl připomenout na spisovatelském sjezdu vězněné spisovatele – a v roce 1977 byl mezi prvními signatáři Charty 77.

Zpráva, že Jaroslav Seifert obdrží Nobelovu cenu, byla v Československu zveřejněna 12. října 1984. Československý rozhlas zařadil toho dne do své hlavní zpravodajské relace, Rozhlasových novin, na toto téma tříminutový vstup, odvysílaný dvacet minut po jejich začátku a zasunutý kamsi mezi zprávy ze světa.

Československá média byla na informace skoupá

Rok 1956: Smlčí-li spisovatel pravdu, lže. Odvážný projev Jaroslava Seiferta, který vešel do dějin

Jaroslav Seifert

Byla to jedna z klíčových událostí roku 1956 – koncem dubna se sešel II. sjezd Svazu československých spisovatelů. Komunistická strana coby „vedoucí síla společnosti“ očekávala hladký průběh a tradiční oslavné projevy. Jenže to byl špatný odhad.

Rudé právo odbylo informaci o úspěchu českého básníka desetiřádkovou zprávou, v podstatě dvěma souvětími, na sedmé (!) straně v rubrice zahraničního zpravodajství – mezi články s titulky Bavorský kabinet hájí esesáky, Tisíce lidí v Itálii na dlažbu nebo Washington stupňuje vydírání. (Ve slovenských novinách směla vyjít o Nobelově ceně pro Jaroslava Seiferta jen jedna věta).

Kdo chtěl vědět víc, ten si musel naladit mnichovské Rádio Svobodná Evropa, které aktuálně zařadilo rozhovor s překladatelkou Helenou Friedlovou ze Švédska. Ta v roce 1982 spolupracovala na švédském překladu a vydání Morového sloupu – jediné Seifertovy básnické sbírky, která byla ve Švédsku k dispozici ve chvíli, kdy se tam rozhodovalo o udělení Nobelovy ceny. Helena Friedlová prozradila Svobodné Evropě zajímavé zákulisní informace.

Podobně skoupý byl rozhlas 10. prosince 1984 kdy byly ceny ve Stockholmu předávány. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu si básník ocenění nemohl převzít osobně. Československý rozhlas o předávání Nobelových cen v Rozhlasových novinách informoval opět dvacet minut po jejich začátku, s událostí se vypořádal během sedmadvaceti vteřin…

Autorkou scénáře dokudramatu O Seifertovi jen stroze je Tereza Nováková. V režii Martiny Schlegelové účinkují Tomáš Drápela a Pavel Oubram.

O udělení Nobelovy ceny Jaroslavu Seifertovi bude hovořit Markéta Ševčíková s Ivanou Doležalovou, profesorkou na New York University Prague.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Starší díly

Nejnovější díly

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.