Rok 1972: Seznam zakázaných knih aneb „Jen pro vnitřní potřebu“

2. červenec 2018

Česká kronika

Co spojuje Akční program KSČ, knížku Stefana Andrese Velký příběh Bible a Paměti Edvarda Beneše? Tyto tři knížky – a s nimi desítky dalších – se na počátku normalizace ocitly na seznamu „zakázaných“.

Možnost svobodně se vyjadřovat a názory svobodně šířit patří k pilířům demokratické společnosti. Jsou-li nedemokratické systémy na něco citlivé, pak na to, že se občané svobodně dostanou k jiným informacím než k těm, které stát rozšiřuje. Byrokratický a autoritativní režim československých komunistů nepatřil k výjimkám.

První vlna vyřazování „nevhodných“ knih z veřejných knihoven proběhla už na počátku padesátých let. Zmizela hlavně díla Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše a dalších prvorepublikových politiků, ale třeba i historické práce Josefa Pekaře nebo téměř veškerá literatura o legionářích.

Ideologicky závadní spisovatelé

Další vyřazování „závadových“ publikací nastalo na začátku normalizace, tedy od roku 1969. Seznamy knih, novin a časopisů určených k vyřazení z knihoven připravovalo tehdy s největší pravděpodobností ministerstvo kultury na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ.

Byla vydána Směrnice o zvláštních fondech tiskovin v knihovnách jednotné soustavy, na kterou navazoval seznam 142 autorů, u kterých bylo zakázáno celé dílo, a u dalších 160 autorů byl uveden zákaz vybraných děl. Seznam byl tajný, obdrželi jej pouze krajští a okresní komisaři, kteří svolávali vedoucí jednotlivých knihoven a seznam zakázané literatury jim diktovali.

V případě pochybností o spolehlivosti konkrétních knihovníků vznikla zvláštní komise vyslaná z krajského města do místních knihoven k vyřazení knih ze seznamu. Přes velké utajení se podařilo dostat seznam do zahraničí a v listopadu 1973 jej publikoval římský časopis Listy.

Dohledem nad „nezávadností“ normalizační literatury byl mezi jinými pověřen Miroslav Müller, od roku 1972 vedoucí oddělení kultury ÚV KSČ. A právě do jeho kanceláře se přeneseme prostřednictvím dokudramatu Lukáše Csicselyho. Za Miroslavem Müllerem přichází jeho podřízený s aktualizovaným seznamem ideologicky závadných spisovatelů… V režii Simony Nyitrayové účinkují David Viktora a Robert Finta.

Kdo přesně byl Miroslav Müller, na co všechno měl v průběhu 70. a 80. let vliv, jak hodnotná byla jeho vlastní literární tvorba a jak to bylo s jeho seznamem zakázaných autorů? O tom si s historikem Liborem Svobodou povídala Veronika Kindlová.

Rozhovor s Liborem Svobodou

Play / pause

0:00

volume

Rozhovor s Liborem Svobodou

< previous

> next

autor: David Hertl

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Jak cenzura řádila v rozhlasovém vysílání

Dne 20. dubna je Mezinárodní den svobody tisku. Veronika Kindlová při té příležitosti prošla archiv Českého rozhlasu a našla pořady, v kterých za socialismu řádila cenzura.

Přehrát
Rok 1951: Za čáru třeba i vlakem. Příběh Vlaku svobody, který v roce 1951 prorazil železnou oponu

V úterý 11. září 1951 odpoledne se na cestu z Chebu do Aše vydal osobní vlak 3717. Pro většinu cestujících mělo jít o běžnou cestu. Jenže úplně obyčejná cesta to nebyla.

Přehrát
Rok 1976: Stavíme paneláky

Někteří jim říkali „králíkárny“ pro jejich vzhled a uniformitu, která často značně měnila ráz celých měst. Jiní si je pochvalovali jako levné a ve své době moderní bydlení.

Přehrát