Rok 1972: Seznam zakázaných knih aneb „Jen pro vnitřní potřebu“

2. červenec 2018
Česká kronika

Co spojuje Akční program KSČ, knížku Stefana Andrese Velký příběh Bible a Paměti Edvarda Beneše? Tyto tři knížky – a s nimi desítky dalších – se na počátku normalizace ocitly na seznamu „zakázaných“.

Možnost svobodně se vyjadřovat a názory svobodně šířit patří k pilířům demokratické společnosti. Jsou-li nedemokratické systémy na něco citlivé, pak na to, že se občané svobodně dostanou k jiným informacím než k těm, které stát rozšiřuje. Byrokratický a autoritativní režim československých komunistů nepatřil k výjimkám.

První vlna vyřazování „nevhodných“ knih z veřejných knihoven proběhla už na počátku padesátých let. Zmizela hlavně díla Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše a dalších prvorepublikových politiků, ale třeba i historické práce Josefa Pekaře nebo téměř veškerá literatura o legionářích.

Ideologicky závadní spisovatelé

Další vyřazování „závadových“ publikací nastalo na začátku normalizace, tedy od roku 1969. Seznamy knih, novin a časopisů určených k vyřazení z knihoven připravovalo tehdy s největší pravděpodobností ministerstvo kultury na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ.

Byla vydána Směrnice o zvláštních fondech tiskovin v knihovnách jednotné soustavy, na kterou navazoval seznam 142 autorů, u kterých bylo zakázáno celé dílo, a u dalších 160 autorů byl uveden zákaz vybraných děl. Seznam byl tajný, obdrželi jej pouze krajští a okresní komisaři, kteří svolávali vedoucí jednotlivých knihoven a seznam zakázané literatury jim diktovali.

V případě pochybností o spolehlivosti konkrétních knihovníků vznikla zvláštní komise vyslaná z krajského města do místních knihoven k vyřazení knih ze seznamu. Přes velké utajení se podařilo dostat seznam do zahraničí a v listopadu 1973 jej publikoval římský časopis Listy.

Dohledem nad „nezávadností“ normalizační literatury byl mezi jinými pověřen Miroslav Müller, od roku 1972 vedoucí oddělení kultury ÚV KSČ. A právě do jeho kanceláře se přeneseme prostřednictvím dokudramatu Lukáše Csicselyho. Za Miroslavem Müllerem přichází jeho podřízený s aktualizovaným seznamem ideologicky závadných spisovatelů… V režii Simony Nyitrayové účinkují David Viktora a Robert Finta.

Kdo přesně byl Miroslav Müller, na co všechno měl v průběhu 70. a 80. let vliv, jak hodnotná byla jeho vlastní literární tvorba a jak to bylo s jeho seznamem zakázaných autorů? O tom si s historikem Liborem Svobodou povídala Veronika Kindlová.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Starší díly

Nejnovější díly

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

Hurvínkovy příhody 5

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka