Rok 1951: Za čáru třeba i vlakem. Příběh Vlaku svobody, který v roce 1951 prorazil železnou oponu
V úterý 11. září 1951 odpoledne se na pravidelnou cestu z Chebu do Aše vydal osobní vlak 3717. Pro většinu cestujících na trase přes Františkovy Lázně mělo jít o běžnou cestu – studenti ze škol, lidé z práce nebo z nákupů. Jenže tak úplně obyčejná cesta to nebyla.
Cestujícím do Aše to došlo ve chvíli, kdy vlak projel sedmdesátikilometrovou rychlostí nádražím a pokračoval dál na Západ. Jak to bylo možné? Přes západní hranice u Aše jezdily totiž pravidelně nákladní vlaky, které do válkou poničeného Německa dopravovaly uhlí a dřevo.
Vlak prorazil dřevěnou závoru na této trati a zastavil až půl kilometru za hranicemi, u strážního domku u vesnice Wildenau.
Šlo o dlouho připravovanou akci členů třetího odboje – strojvedoucího parní lokomotivy Jaroslava Konvaliny, výpravčího Karla Truksy a ašského lékaře Jaroslava Švece. Všem se podařilo uprchnout z republiky i s rodinami, které ve vlaku také cestovaly. Těch cestujících bylo ale víc, dohromady 111.
„Zločinný únos americkými agenty“
Americké okupační orgány okamžitě nabídly všem možnost emigrace, kterou nakonec využilo 34 cestujících. Zbylé vrátily americké úřady po dvou dnech do Československa. Na obou stranách železné opony začala masivní kampaň – stačí citace z dobového Rudého práva:
„Zločinný únos organizovaný americkými agenty. Tlupa zločinců připomínající metody chicagských gangsterů. Zavlečení československých občanů, kteří byli drženi v nelidských podmínkách.“ Tomu odpovídaly i vysoké tresty odnětí svobody, které dostali v Československu lidé, kteří o plánovaném únosu vlaku věděli a neoznámili ho.
Podle scénáře Lukáše Csicselyho natočila dokudrama o Vlaku svobody režisérka Simona Nyitrayová. Účinkují Josef Kaluža, Robert Finta a Michal Čapka. Jak už bylo řečeno, útěk připravil strojvedoucí Konvalina, který vlak řídil, a jeho kolega Karel Truksa, který ve vlaku jel jako cestující. Topič Kolabza, uvědomělý komunista, který celou cestu přikládal do kotle, o plánovaném útěku nevěděl. Právě tihle tři jsou hlavními postavami dokudramatu.
S historikem Liborem Svobodou z Ústavu pro studium totalitních režimů si pak o Vlaku svobody povídá Veronika Kindlová.
Související
-
!["Vlak svobody" na archivním snímku z roku 1951 | foto: Archiv Roberta Koutného](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/02434570.jpeg?itok=ewbCn3sA ""Vlak svobody" na archivním snímku z roku 1951 | foto: Archiv Roberta Koutného")
Diskuze: Nejúspěšnější útěk za železnou oponu - Vlak svobody
Osobní vlak číslo 3717 mířil 11. září 1951 odpoledne jako obvykle z Chebu do Aše. Tentokrát vezl nejen nic netušící cestující, ale i tři muže, kteří se rozhodli rea...
-
Rok 1949: Přemýšlejte o tom, pane faráři… Příběh kněze, který spolupracoval s StB
Padouch – nebo hrdina? To napadne každého, kdo se seznámí s osudem kněze Josefa Jelena (1921-2006). V září 1949 byl zatčen StB, když věřícím přečetl při mši pastýřský list.
-
Rok 1953: Měnová reforma aneb Antonín Zápotocký jde mezi lid
Československá měnová reforma z roku 1953 byla představiteli komunistického režimu prezentována jako opatření proti zbohatlíkům. Ve skutečnosti na ni doplatili všichni.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
