Diskuze: Nejúspěšnější útěk za železnou oponu - Vlak svobody
Osobní vlak číslo 3717 mířil 11. září 1951 odpoledne jako obvykle z Chebu do Aše. Tentokrát vezl nejen nic netušící cestující, ale i tři muže, kteří se rozhodli realizovat nejúspěšnější útěk za hranice co do počtu osob, které hranice přešly. Byli to Jaroslav Konvalinka, Karel Truksa a Jaroslav Švec.
Parní lokomotivu řídil Jaroslav Konvalinka, těsně před odjezdem se k němu přidal jeho dobrý známý, výpravčí Karel Truksa, který ale měl ten den volno. V Házlově pak přistoupil další dobrý známý obou mužů, MUDr. Jaroslav Švec z Aše. Stejně jako Konvalinka a Truksa měl i on s sebou manželku a děti. Všichni tři muži byli činní v odboji.
Truksa s Konvalinkou se kvůli odbojové činnosti ocitli už jednou ve vězení a ven jim tehdy pomohl právě Švec. V září 1951 byla odpůrcům režimu StB zase v patách. Útěk byl nevyhnutelný. Zbývalo málo času. Domluvili se, že unesou osobní vlak přes hranice u Aše do Selbu.
Poslechněte si dokument Svoboda je jinde, který připravila Maria Hammerich-Maier. Ze vzpomínek výpravčího Karla Truksy čte Lukáš Hlavica, průvodní slovo Alena Zemančíková. Mistr zvuku Roman Špála. Dramaturgie a režie Lenka Svobodová. Od 30. minuty začíná diskuze s historiky PhDr. Prokopem Tomkem, Ph.D., a PhDr. Ivo Pejčochem, Ph.D., z Vojenského historického ústavu.
Cestující jako nedobrovolní emigranti
Nedobrovolnými účastníky útěku se stala asi stovka nic netušících cestujících. Jako každý pracovní den seděla ve vlaku mladá učitelka Gerta Fröhlichová. O jejích vzpomínkách na Vlak svobody vypráví v pořadu její pozdější manžel, ašský učitel a novinář Pavel Jetleb.
V Chebu do vlaku nastoupila taky 16letá studentka Věra se spolužáky. Věra, nyní paní Biedroňová, podává v pořadu svědectví. Po nechtěné účasti v útěku se rozhodla pro návrat do Československa, její kamarádi ale zůstali v Bavorsku a později emigrovali do USA.
Osudy rodiny Jaroslava Švece jsou dobře zdokumentovány díky vzpomínkám příbuzných. V pořadu podávají svědectví dva z nich: Jiří Liška z Aše, synovec uprchlých manželů Švecových, nyní již bohužel po smrti, a jeho dcera Vlasta Lišková. Vyprávějí také o následcích v podobě dlouholetého žaláře, které měl útěk rodiny pro jejich blízké. Komunistická propaganda udělala z organizátorů útěku „teroristy zásobené zbraněmi americkým agentem“.
Dobrá vůle Plus
V čem svoboda konkrétně spočívá? Jakou cenu jsme ochotni za ni zaplatit? Co musíme udělat pro to, abychom si ji zachovali? To závisí v neposlední řadě na politických poměrech, ve kterých žijeme. V 50. letech byl komunistický teror v plném proudu, byla to doba kolektivizace, politických procesů i útěků na Západ. Jak vypadaly hranice brzy po únoru 1948, a bylo těžké dostat se za železnou oponu? Nejen o tom diskutují historici Ivo Pejčoch a Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.
V dokumentu zazní vzpomínky přímý i nepřímých účastníků spolu s úryvky z autentického rozhlasového vysílání z podzimu roku 1951. Otřesné svědectví o nelidských poměrech stalinské doby. Pořad získal 4. místo na 24. ročníku rozhlasové přehlídky Report 2015 v kategorii Dokument.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
