Říjen 1989: Zelený Gottwald. Bankovka s komunistickým prezidentem byla mimořádně neoblíbená
V pátek 29. září 1989 si čtenáři Rudého práva mohli na první stránce prohlédnout obrázek nové stokorunové bankovky. Státní banka Československá ji vydala k 1. říjnu 1989 (což byla mimochodem neděle).
Tak trochu tradičnímu motivu Pražského hradu na rubové straně vévodila na straně lícové podobizna prvního komunistického prezidenta a dlouholetého nejvyššího představitele československých komunistů Klementa Gottwalda. Vydání nové bankovky se připravovalo delší dobu, paradoxně byla ale do oběhu uvedena až několik týdnu před 17. listopadem 1989.
Zelená stokoruna s Gottwaldem se stala mimořádně nepopulární bankovkou. Docházelo k jejímu poškozování, nejčastěji formou různého dotváření, karikování, v mnoha případech byly Gottwaldovi propichovány oči.
Happening proti bankovce
Státní bezpečnost během první měsíce oběhu nové stokoruny zachytila přes sto znehodnocených bankovek. A 25. října 1989 se v centru Prahy konal happening proti nové stokoruně, Veřejná bezpečnost ale asi dvě stovky lidí rychle rozehnala. Státní banka začala bankovku stahovat z oběhu ještě před koncem roku 1989.
Jaro 1948: Střídání stráží na Pražském hradě
Na jaře 1948 došlo v Československu ke stabilizaci totalitního režimu. Proběhly první plně nesvobodné volby, byla schválena komunistická ústava a prezident Edvard Beneš byl nahrazen předsedou KSČ Klementem Gottwaldem.
Sběratelská cena stokoruny s Klementem Gottwaldem byla zpočátku vysoká, platilo se za ni až sto „západoněmeckých“ marek, nyní je možné koupit ji na burzách a specializovaných webových stránkách za 250 až 300 Kč.
Autorem grafického návrhu bankovky byl slovenský výtvarník, grafik, ilustrátor a malíř, představitel imaginativního realismu Albín Brunovský. Jeho dílo zahrnovalo volnou grafiku, ilustrace, malbu, scénografii i užitou tvorbu. Byl autorem poslední emise československých bankovek.
Právě stokoruna s portrétem Klementa Gottwalda ho přiměla uchýlit se na čas do uměleckého ústraní. Získal řadu ocenění a vyznamenání na světových výtvarných akcích a jeho díla byla představena po celém světě.
V dokudramatu Ester Fischerová se přeneseme do jedné pražské hospody, kde si povídají dva mladíci, kteří si právě vydělali peníze na brigádě. V režii Pavla Krejčího účinkují Petr Matyáš Cibulka, Jiří Kalužný a Martina Hamaďáková.
O zelené stokoruně si pak s historikem Rudolfem Vévodou povídá publicista Pavel Hlavatý.
Související
-
Rok 1988: Nerušit, prosím. Před Vánocemi 1988 se přestalo rušit vysílání Svobodné Evropy
Sedmdesát až devadesát milionů korun ročně vynakládalo Československo, ovládané komunistickou stranou, mezi lety 1951 až 1988 na rušení „štvavých“ rozhlasových stanic.
-
Srpen a září 1989: Za svobodou přes Prahu. Jak východní Němci utíkali na Západ
Dlouhodobou nespokojenost obyvatel komunisty ovládané NDR, řešila řada z nich snahou vystěhovat se na západ do Spolkové republiky Německo. Legálně i nelegálně.
-
Rok 1990: A má to ještě smysl? StB po sametové revoluci
StB vznikla v roce 1945 jako součást poválečného policejního aparátu – Sboru národní bezpečnosti. Postupně StB ovládli lidé z KSČ, až se nakonec stala nástrojem komunistů.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
