Rok 1950: Pryč odtud! Jak se letci RAF dostali se třemi dopravními letadly na Západ

Šlo o bývalé vojenské piloty britského královského letectva RAF, kteří po nástupu komunistů k moci nemohli dál působit v armádě. V horším případě byli odesílání do pracovních táborů, v tom lepším je čekala práce v civilní dopravě. Ale jen do chvíle, kdy bude dostatek nově vyškolených pilotů-komunistů, kteří „zápaďáky“ nahradí.

27 cestujících zůstalo na Západě

Ladislav Světlík, Oldřich Doležal (nositel řady vyznamenání, který za války nad Biskajským zálivem potopil německou loď) a Vít Angetter dokázali téměř nemožné: dostali na paluby letadel své příbuzné a bez jediného výstřelu doletěli na Západ.

Rok 1951: Za čáru třeba i vlakem. Příběh Vlaku svobody, který v roce 1951 prorazil železnou oponu

• Upravit
• Smazat

V úterý 11. září 1951 odpoledne se na pravidelnou cestu z Chebu do Aše vydal osobní vlak 3717. Pro většinu cestujících na trase přes Františkovy Lázně mělo jít o běžnou cestu – studenti ze škol, lidé z práce nebo z nákupů. Jenže tak úplně obyčejná cesta to nebyla.

Někteří z cestujících se až po přistání dozvěděli, kde jsou. A třeba pro delegaci dvaceti ostravských horníků, kteří letěli na stranickou akci do Prahy, šlo téměř o šok. Z pětaosmdesáti cestujících na palubě všech tří „dakot“ se jich 27 nakonec rozhodlo na Západě zůstat.

„Je jasné, že se jednalo o předem organizovanou a smluvenou akci několika zločinných jednotlivců. Svůj zločin provedli tak, že gangsterskými metodami, u nás nezvyklými a zřejmě inspirovanými cizími vlivy, ohrožovali za účelem provedení své zločinecké akce životy svých kamarádů,“ psalo Rudé právo. A mělo i kus pravdy: na zbylé „západní“ piloty v Československu po úletu jejich tří kolegů už nečekalo nic dobrého.

Letecký publicista Martin Ulrich potom v rozhovoru s reportérkou Markétou Ševčíkovou připomněl některé další okolnosti celé akce.