Rok 1945: Vyrovnávání účtů. Případ největšího vraždění Němců se odehrál v Postoloprtech
Konec druhé světové války provázely na řadě míst v českých zemích násilnosti na německých civilistech. K největším patří případ z Postoloprt nedaleko Loun, kde bylo na počátku června 1945 postříleno a pohřbeno v masových hrobech nejméně 763 německy mluvících obyvatel; podle některých odhadů bylo mrtvých přes 2300.
Události v Postoloprtech se poprvé vyšetřovaly v roce 1947, kdy se také exhumovaly hromadné hroby, viníci ale nebyli označeni a závěrečná zpráva zůstala tajná. Teprve v roce 2009 zpráva žateckých kriminalistů potvrdila, že střelbu v Postoloprtech řídili čeští příslušníci armády a policie.
Rozkaz k zastřelení dal kapitán Vojtěch Černý, pachatelem dalších vražd byl údajně policejní velitel z Postoloprt Bohuslav Marek. Oba zemřeli a nemohli být potrestáni. Stále není vyvráceno podezření, že masakr se konal s tichým souhlasem vojenské tajné služby ovládané tehdy už komunisty.
Rozkaz vyčistit oblast
Rok 1945: Atentát Vladimíra Blažky. Český odboj nezabil jen Heydricha
Do dějin protinacistického odboje patří nejen atentát, jehož obětí se stal v květnu 1942 Reinhard Heydrich, ale také zavraždění jednoho z představitelů nacistické moci v Brně. Vše se seběhlo 7. února 1945.
Československá armáda dorazila v polovině května 1945 do osvobozených a dříve většinově německých Postoloprt s úkolem „vyčistit oblast“ od Němců. Postoloprty byly totiž vybrány jako shromaždiště Němců z celého Žatecka, a to jak zajatých vojáků wehrmachtu, tak českých Němců určených k odsunu.
V červnu 1945 v místních kasárnách soustředila armáda německé muže ve věku od 13 do 65 let, ostatní (ženy, děti a staří lidé) byli posláni do lágru v místní bažantnici, kde byl dříve výcvikový tábor Hitlerjugend.
„Do bažantnice šlo asi 1700 lidí. Kolik jich šlo do kasáren, nevím, ale bylo jich přes 500,“ uvedl v roce 1947 policista Marek. Podle jeho svědectví bylo popraveno všech 500 mužů v kasárnách, nejméně stejný počet byl zastřelen v nedaleké bažantnici u Levonic. Marek před komisí popsal způsob vykonání exekucí, svou vinu na popravě Němců nepřiznal.
Svého činu nelitoval
Při exhumaci v září 1947 bylo odkryto devět hromadných hrobů, ve kterých se podařilo identifikovat 763 zavražděných, včetně pěti žen, jednoho dítěte a pěti chlapců ve věku od 12 do 15 let. Nejvíce mrtvých bylo v levonické bažantnici, další byli povražděni u školy, v kasárnách, u trati, na vinici a v pískovně.
Zmíněných pět mladých chlapců se údajně pokusilo z internačního tábora utéci, nebo si natrhat ovoce ze stromů. Hlídka je ale chytila a na příkaz Marka zmlátila. Poté je na rozkaz Černého před zraky rodičů popravila.
Černý se před vyšetřovací komisí netajil, že rozkaz k popravě chlapců vydal. Svého činu nelitoval: „Němci udělali tolik zla, že jim to nikdy nemůžeme odplatit, i kdybych prováděl exekuce každý den. Jestliže německý národ dovedl odpravit 25 milionů lidí, je těžké jednati jinak, chceme-li s nimi držet krok.“
V dokudramatu Vyrovnávání účtů popisují jeho autoři Michal Beck, Jan Mazanec a Veronika Šaumanová právě události z Postoloprt. V režii Petera Gábora účinkují Robert Finta, Ivo Marták, Petr Houska a Ivan Dejmal.
Vysídlování Němců z Československa po skončení druhé světové války patří k nelichotivým kapitolám našich moderních dějin; s historikem Petrem Hlaváčkem si o něm pak povídá Pavel Hlavatý.
Související
-
Rok 1944: Konečně doma! Co znamenala Karpatsko-dukelská operace
Karpatsko-dukelskou operaci, která začala 8. září 1944, prezentoval komunistický režim jako stěžejní okamžik naší vojenské historie.
-
Rok 1945: Poslední projev Emanuela Moravce. Sebevražda symbolu české kolaborace s nacisty
Ve středu 29. dubna 1942 vysadilo spojenecké letadlo nad územím protektorátu výsadek Tin. Úkol, přidělený exilovou rozvědkou, byl jednoznačný: zabít Emanuela Moravce.
-
Rok 1947: Chtěli prý jen projít. Jak se banderovci pokoušeli probít na Západ
Jen málo příběhů vzbuzuje tolik emocí, jako pokus členů Ukrajinské povstalecké armády (UPA) probít se po konci druhé světové války z Ukrajiny na Západ.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.