Rok 1947: Chtěli prý jen projít. Jak se banderovci pokoušeli probít na Západ

Nejdřív sloužil Anatolij Drozdovič u banderovců, pak se přidal k Rudé armádě. Po válce byl zatčen a odsouzen k 25 letům v gulagu
Nejdřív sloužil Anatolij Drozdovič u banderovců, pak se přidal k Rudé armádě. Po válce byl zatčen a odsouzen k 25 letům v gulagu
0:00
/
0:00

Jen málo příběhů vzbuzuje tolik emocí, jako pokus členů Ukrajinské povstalecké armády (UPA) probít se po konci druhé světové války z Ukrajiny na Západ.

UPA byla ozbrojenou složkou Organizace ukrajinských nacionalistů vedené Stepanem Banderou. Za druhé světové války bojovala UPA za nezávislost Ukrajiny, paradoxně při tom na některých místech spolupracovala s Němci, jinde na ně tvrdě útočila.

Brutálně vyháněla Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž jich přes sto tisíc povraždila (většinou ženy a děti) a další půl milion uprchl. UPA měla na svědomí také vyvražďování Židů, Rusů a volyňských Čechů, kterých – ve jménu národnostně čisté Ukrajiny – zabila dohromady až padesát tisíc.

Konec až na přelomu 50. a 60. let

Rok 1950: Pryč odtud! Jak se letci RAF dostali se třemi dopravními letadly na Západ

Letoun C-47 Skytrain, který byl vojenskou verzí dopravního letounu DC-3 známého pod názvem "Dakota", snad nejslavnějšího letadla vůbec.

Ojedinělá akce tří československých pilotů z 24. března 1950 vešla do dějin mezinárodní letecké dopravy. Přes všechna mimořádně tvrdá bezpečnostní opatření se jim podařilo v jediný den změnit směr letu civilních dopravních letadel startujících z Brna, Bratislavy a Prahy – a téměř ve stejný moment přistát na letišti Erding nedaleko Mnichova.

Po skončení války likvidovala oddíly UPA Rudá armáda a sovětská tajná policie NKVD. Některé jednotky se pokoušely proniknout přes Československo na Západ. Poslední oddíly UPA byly v lesích na západě Ukrajiny zničeny až na přelomu 50. a 60. let.

Historikové se dodnes neshodují, zda rozsáhlá akce československých bezpečnostních a vojenských orgánů po druhé světové válce proti jednotkám UPA měla opodstatnění. Není pochyb, že v řadě případů si banderovci zejména na území východního Slovenska počínali ve vztahu k místnímu obyvatelstvu velmi nevybíravě, především ve snaze získat potraviny nebo ošetřit nemocné či zraněné.

Také pohyb mnoha ozbrojených osob cizí národnosti nedlouho po konci války nemohly bezpečnostní orgány přejít mávnutím ruky, jakkoli zadržení banderovci opakovaně tvrdili, že jim šlo skutečně jen o možnost dostat se na Západ. Celou akci dokonale využili komunisté, kteří z ní udělali jeden z pilířů své propagandy – banderovcům byl i po letech věnován jeden díl seriálů Třicet případů majora Zemana (Rubínové kříže, 1975).

O snaze banderovců probít se Československem na Západ vypravuje  dokudrama Nikol Patíkové Chtěli prý jen projít. V režii Simony Nyitrayové účinkují Peter Gábor, Antónia Miklíková, František Strnad a David Viktora.

O působení banderovců na našem území si pak Veronika Kindlová povídá s historikem Jaroslavem Rokoským z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související