Rok 1947: Chtěli prý jen projít. Jak se banderovci pokoušeli probít na Západ
Jen málo příběhů vzbuzuje tolik emocí, jako pokus členů Ukrajinské povstalecké armády (UPA) probít se po konci druhé světové války z Ukrajiny na Západ.
UPA byla ozbrojenou složkou Organizace ukrajinských nacionalistů vedené Stepanem Banderou. Za druhé světové války bojovala UPA za nezávislost Ukrajiny, paradoxně při tom na některých místech spolupracovala s Němci, jinde na ně tvrdě útočila.
Brutálně vyháněla Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž jich přes sto tisíc povraždila (většinou ženy a děti) a další půl milion uprchl. UPA měla na svědomí také vyvražďování Židů, Rusů a volyňských Čechů, kterých – ve jménu národnostně čisté Ukrajiny – zabila dohromady až padesát tisíc.
Konec až na přelomu 50. a 60. let
Rok 1950: Pryč odtud! Jak se letci RAF dostali se třemi dopravními letadly na Západ
Ojedinělá akce tří československých pilotů z 24. března 1950 vešla do dějin mezinárodní letecké dopravy. Přes všechna mimořádně tvrdá bezpečnostní opatření se jim podařilo v jediný den změnit směr letu civilních dopravních letadel startujících z Brna, Bratislavy a Prahy – a téměř ve stejný moment přistát na letišti Erding nedaleko Mnichova.
Po skončení války likvidovala oddíly UPA Rudá armáda a sovětská tajná policie NKVD. Některé jednotky se pokoušely proniknout přes Československo na Západ. Poslední oddíly UPA byly v lesích na západě Ukrajiny zničeny až na přelomu 50. a 60. let.
Historikové se dodnes neshodují, zda rozsáhlá akce československých bezpečnostních a vojenských orgánů po druhé světové válce proti jednotkám UPA měla opodstatnění. Není pochyb, že v řadě případů si banderovci zejména na území východního Slovenska počínali ve vztahu k místnímu obyvatelstvu velmi nevybíravě, především ve snaze získat potraviny nebo ošetřit nemocné či zraněné.
Také pohyb mnoha ozbrojených osob cizí národnosti nedlouho po konci války nemohly bezpečnostní orgány přejít mávnutím ruky, jakkoli zadržení banderovci opakovaně tvrdili, že jim šlo skutečně jen o možnost dostat se na Západ. Celou akci dokonale využili komunisté, kteří z ní udělali jeden z pilířů své propagandy – banderovcům byl i po letech věnován jeden díl seriálů Třicet případů majora Zemana (Rubínové kříže, 1975).
O snaze banderovců probít se Československem na Západ vypravuje dokudrama Nikol Patíkové Chtěli prý jen projít. V režii Simony Nyitrayové účinkují Peter Gábor, Antónia Miklíková, František Strnad a David Viktora.
O působení banderovců na našem území si pak Veronika Kindlová povídá s historikem Jaroslavem Rokoským z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Související
-
Srpen a září 1989: Za svobodou přes Prahu. Jak východní Němci utíkali na Západ
Dlouhodobou nespokojenost obyvatel komunisty ovládané NDR, řešila řada z nich snahou vystěhovat se na západ do Spolkové republiky Německo. Legálně i nelegálně.
-
Rok 1951: Za čáru třeba i vlakem. Příběh Vlaku svobody, který v roce 1951 prorazil železnou oponu
V úterý 11. září 1951 odpoledne se na cestu z Chebu do Aše vydal osobní vlak 3717. Pro většinu cestujících mělo jít o běžnou cestu. Jenže úplně obyčejná cesta to nebyla.
-
Rok 1949: Přemýšlejte o tom, pane faráři… Příběh kněze, který spolupracoval s StB
Padouch – nebo hrdina? To napadne každého, kdo se seznámí s osudem kněze Josefa Jelena (1921-2006). V září 1949 byl zatčen StB, když věřícím přečetl při mši pastýřský list.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.