Jak jsme se mýlili v Rusku. Se znalcem Kremlu Markem Galeottim

Hostem Na Východ! je tentokrát britský historik a přední světový znalec soudobých ruských dějin Mark Galeotti. I on se přiznává k tomu, že válečné napadení Ukrajiny nečekal.

„Ještě asi týden před invazí jsem byl přesvědčen o tom, že Putin se na žádnou nechystá. Protože je racionální,“ říká. V tom podle něj také chybnost úvahy nespočívala: „Myslím, že je jasné, že Putin je racionální. Problém byl v tom, že jsme viděli svět jinak, než jak ho viděl on.“

V čem jsme chybovali?

Základní chybou tak podle Galeottiho bylo přehlížet Putinovy velmocenské ambice a ignorovat jeho přesvědčení, že je Ukrajina, a zejména její východní část, právoplatnou součástí Ruské federace.

Čtěte také

Klíč ke Kremlu. Kdo je „kolektivní Putin“?

K zahájení agrese také podle něj určitě přispěla Putinova osobní izolace během covidové pandemie a paranoia, že se ho Západ snaží odstavit od moci. Své myšlenky a záměry na napadení Ukrajiny prý tak nekonzultoval ani s širším mocenským okruhem Kremlu.

„Bizarní je například vědomí, že řada klíčových postav v tom, co byste mohli nazvat ruským režimem – předsedkyně centrální banky Elvira Nabiullinová nebo premiér Michail Mišustin a další – nejsou z války moc nadšení. Chtěli by, aby skončila. Ale ani oni nejsou v pozici, aby Putinovi mohli říct to, co potřebuje slyšet,“ upozorňuje britský historik.

Čtěte také

Za zdí kremelské propagandy. Obyčejní Rusové v časech války

A dodává, že možná ani Putin nečekal, že se takzvaná speciální operace protáhne na několik let. Ani v srpnu 2025, tedy tři a půl roku po zahájení invaze, se Ukrajina nevzdává a požaduje jednání o příměří, a nikoliv o své kapitulaci.

V tom spočívá další chyba Západu. Je totiž na místě připomenout, že pracovníci západních zpravodajských služeb měli signály, respektive informace, o chystaném vojenském napadení Ukrajiny minimálně několik týdnů před únorem 2022.

„Byli si jistí Putinovou invazí mnohem dřív. Ale taky si byli jistí tím, že Putin Ukrajinu obsadí během dvou až tří týdnů. Takže bych to shrnul tak, že si spíš můžeme vybrat, jakou chybu jsme tehdy udělali,“ poznamenává Mark Galeotti s jistou dávkou sebeironie.

Mark Galeotti

Britský historik a univerzitní pedagog, který se specializuje na soudobé dějiny Ruska. Napsal řadu knih. Oceňovaná je například ta o ruském organizovaném zločinu, Vory. V češtině letos vyšlo také druhé doplněné vydání knihy Putinovy války: Od Čečenska po Ukrajinu.

Mark Galeotti přednášel několik let na moskevské diplomatické akademii MGIMO. Krátce po ruské invazi na Ukrajinu ale dostal zákaz vstupu na dobu neurčitou nejen do Moskvy, ale i celého Ruska.

Jaké zdroje nám zbyly?

Josef Pazderka a Ondřej Soukup nemůžou od února 2022 Rusko pracovně navštěvovat. Stejně tak Mark Galeotti, který dokonce v červnu 2022 dostal výslovný zákaz vstupu na dobu neurčitou.

V podcastu Na Východ! proto spolu diskutují, jak získávat informace o současných náladách v ruské společnosti, anebo prostě jen kontaktovat svoje důvěryhodné zdroje na místě. Ti za to totiž můžou být kremelským režimem potrestáni. Situaci ztěžuje i fakt, že Rusko od té doby opustila řada domácích, kriticky píšících novinářů.

Čtěte také

Skryté pozadí války na Ukrajině s novinářem Adamem Entousem

Podle Marka Galeottiho je proto teď důležité soustředit se na to, co říká Vladimir Putin, a připustit si, že někdy je potřeba ho brát doslovně.

Kremlologie, neboli porozumění skutečnému významu slov ruského prezidenta díky jejich zasazení do kontextu dalších informací z Kremlu, byla speciální disciplína už od dob Sovětského svazu. Podle Galeottiho je teď potřeba se k ní vrátit.

A druhou oblastí, již považuje za důležitou sledovat, jsou ruská opatření v terénu. „Taková, která Rusko opravdu něco stojí. Rusové můžou stavět zařízení nebo přesouvat jednotky jen proto, že nás chtějí vyděsit. Ale pokud skutečně dělají něco, co spotřebovává jejich vzácné zdroje, pak to naznačuje, že se opravdu může k něčemu schylovat,“ varuje Mark Galeotti.

Proč je v Rusku zakázané slovo „válka“, ale Vladimir Putin ho běžně používá při popisu svého vztahu se Západem? Jak pravděpodobné je, že zaútočí na některého z členských států NATO? A jaké zdroje teď novináři a specialisté na Rusko využívají, aby zjistili, co se v zemi děje? Poslechněte si celý díl podcastu Na Východ!.