Československo pod vlivem VŘSR určitě nevzniklo, vyvrací komunistickou propagandu historik Kalous

Rusko bylo jednou z válčících velmocí. Byl to stát, ve kterém byste našli nejrůznější rozpory, včetně poměrně nízké životní úrovně. A přítomny byly také „radikální názory, kam můžeme zařadit marxismus. Ten přežíval v řadách ruské inteligence nebo vysokoškolského studentstva. Ale stejně tak tam přežíval i anarchismus,“ uvádí host pořadu Jak to bylo doopravdy historik Jan Kalous.

Lenin

Výraznou postavou revolučního dění byl Vladimir Iljič Lenin, dříve Uljanov. „Narodil se v dobře situované rodině. Otec byl školní inspektor, z toho titulu byl dědičným šlechticem. Jeho osud ovlivnily události roku 1887 – tehdy mu zemřel otec a současně byl popraven bratr Alexandr, a to za pokus o atentát na cara. Tehdy se seznamuje s marxistickými pracemi a stává se profesionálním revolucionářem,“ popisuje Kalous.

Čtěte také

80 let od začátku II. světové války. O svých osudech dnes v Liberci promluví takzvané Wintonovy děti

Pro vznik Československa byl zásadní postavou T. G. Masaryk, který dokonce v Rusku zažil bolševickou revoluci. Pavel Tigrid v knize Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu napsal: „Revoluce v Rusku – březnová, roku 1917, nikoliv tedy ještě bolševická – Masaryka zaskočila, ale nepřekvapila. Znal Rusko velmi dobře, napsal o něm několik knih, jeho poměr k oficiálnímu carskému Rusku byl ‚nemilý‘, jak se vyjádřil. Takže do Ruska nepospíchal.

TGM v Rusku

Ale neváhal, jakmile se ukázalo, že jeho přítomnost je nezbytná – bylo třeba zorganizovat upevnit Československou armádu. Tedy ty známé legie, vznikající z českých a slovenských kolonistů na Rusi a hlavně ze zajatých přeběhlíků z rakouské armády. Vytvořit z těchto mužů armádu – nakonec asi 50tisícovou – pokládal Masaryk za prvořadý úkol, jehož splnění bylo předpokladem úspěchu zahraniční politické akce. To se ukázalo v následujících letech jako naprosto správný odhad.“

Čtěte také

Racketeová je hrdinka jako Winton, tvrdí Rozumek. Podporuje pašeráky, kontruje Zahradil (ODS)

Příběh našich legionářů je příběhem odvahy, statečnosti i beznaděje a lidských tragédií. Ale je ověřeným faktem, že právě jejich angažmá v Rusku bylo důležitým faktorem pro vznik Československa.

Ferdinand Peroutka jejich působení hodnotil slovy: „Legie nikde nezvítězily způsobem rozhodujícím. Zborov je sice pro české vzpomínky slavnou bitvou, ale mezi událostmi byla to jen episoda, která nemohla zadržet konečný pád ruské fronty. Měřeno událostmi, mělo československé vojsko jen propagační význam.“

T. G. Masaryk mezi legionáři v Bělorusku, 1917|foto:Národní muzeum Praha

Necelý rok po bolševické revoluci v Rusku bylo 28. října 1918 založeno samostatné Československo s poměrně silnou sociálnědemokratickou stranou. A právě odštěpením z této strany vzniká v květnu 1921 strana komunistická. Jisté sympatie k Rusku byly součástí československého veřejného prostoru, stejně tak levicová atmosféra v oblasti kultury a umění.

„Byla v tom nevýslovná úcta a obdiv k mohutnému státnímu útvaru na východě. Chyběla polská zkušenost – povstání krvavě potlačená ruskými silami. A také jako by Češi zapomněli na varování novináře Karla Havlíčka Borovského před Ruskem,“ vysvětluje Kalous.

2. světová

Druhá světová válka pak přinesla úctu k Rudé armádě, která významně přispěla k porážce nacismu. Připočteme-li jistou demokracii-nedemokracii v období mezi lety 1945 – 1948, kdy v rámci Národní fronty právě komunisté dominovali a připravovali si půdu pro převzetí moci, není divu, že dochází následně k likvidaci ideových, politických i jenom domnělých odpůrců bolševizace Československa.

Čtěte také

Libor Dvořák: Jak se dnes slaví Říjnová revoluce v Rusku

Jednou z klíčových úloh měla propaganda, která byla všudypřítomná, a tak i přepisovala historii. O prvorepublikovém Československu se mluvilo téměř výhradně kriticky, první prezident Masaryk takřka neexistoval a „československý stát vznikl pod vlivem idejí Velkého Října,“ jak uvedl tehdejší prezident Gustáv Husák v listopadu 1975 v denním tisku. Tato teze se opakovala i v dalších letech a šlo o oficiální výklad, který byl nejen ve veřejném prostoru, ale také v učebnicích.

Historik Jan Kalous je přesvědčen o tom, že „bolševický převrat naopak přispěl k další roční existenci Rakouska-Uherska. Pro vznik státu bylo důležité vítězství Dohodových mocností a role prezidenta Masaryka.“

Logo|foto:Český rozhlas

Poslechněte si celý pořad Jak to bylo doopravdy v audiozáznamu.