Rok 1955: Karel Svolinský a orloj v Olomouci
Karel Svolinský (1896-1986) bývá prezentován jako malíř a ilustrátor. Jeho tvorba byla ale rozmanitější. Proslul jako ilustrátor knih, včetně řady dětských (doprovod k Wolkerovým Baladám či Máchovu Máji).
Známou postavou je Svolinský i pro filatelisty, je autorem zhruba 200 návrhů známek. Několikrát se stal držitelem ceny Nejkrásnější světová známka. Podle Svolinského návrhů byly dány do oběhu i bankovky. Je autorem vitráží zdobících okna v katedrále svatého Víta na Pražském hradě.
Na konci 30. let minulého století se Svolinský, který se narodil na Svatém Kopečku na Olomoucku, podílel na scénických a kostýmních výpravách pro Národní divadlo v Praze. Další monumentální práce – malby a mozaiky na obnoveném olomouckém orloji (1955) – je dodnes hodně diskutována.
Rozporuplný orloj
Do dneška dominují orloji postavy dělníka s výzkumníkem, přičemž nechybí výjevy ze „společenského života“ včetně dat narození a úmrtí J. V. Stalina, které v pravé poledne oživují pohybující se figurky představující typy pracujících, budovatelů socialismu.
„Označit Svolinského za typického představitele socialistického realismu je zjednodušující. Tím spíše, že jeden z prvních návrhů na fasádu orloje Svolinský vytvořil v roce 1947. Svým pojetím byla tato koncepce apolitická, plná dětských postav a pohádkových zvířátek. Definitivní podoba v mozaice s postavami zástupců pracující inteligence a dělnictví v kontrastu s hanáckou jízdou králů a kompozicemi dvanácti měsíců působí jako zřejmý umělecký kompromis, který zahrnuje evidentní a srozumitelné ideologické obsahy. Olomoucký orloj, slavnostně odhalený 9. května 1955, byl přehnaně oslavován a stal se symbolem nového režimu,“ napsal historik Eduard Burget.
Dokudrama, které napsal Eduard Burget, nám přiblíží okamžik, kdy za Karlem Svolinským přichází předseda kulturní komise v Olomouci Stanislav Křupka, aby mistra získal pro práci na orloji. Dokudrama natočil režisér Jiří Seydler, účinkují František Špaček a Jiří Kalužný.
Proč se právě Svolinský stal autorem nové socialisticko-realistické podoby olomouckého orloje, na to se pak historika Petra Hlaváčka ptal Pavel Hlavatý.
Související
-
Rok 1976: Stavíme paneláky
Někteří jim říkali „králíkárny“ pro jejich vzhled a uniformitu, která často značně měnila ráz celých měst. Jiní si je pochvalovali jako levné a ve své době moderní bydlení.
-
Rok 1950: Max Švabinský kreslí Julia Fučíka
Max Švabinský byl jedním z nejvýznamnějších českých malířů minulého století. Proč se apolitický umělec na sklonku kariéry rozhodl vytvořit portrét komunistického hrdiny?
-
Rok 1975: Výkladní skříně normalizace. Otevření obchodních domů Kotva a Máj
Československý normalizační režim se snažil uchlácholit občany, kteří měli ještě v paměti období roku 1968, zdánlivým materiálním dostatkem. Většina na to přistoupila.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
