Listopad 1989: Tanky na Prahu. Použili by komunisté k potlačení demonstrací armádu?

Tvrdé potlačení studentské demonstrace vyvolalo vlnu masového odporu, na který slábnoucí komunistický režim nedokázal reagovat. Měl přitom stále k dispozici silové složky – a zůstává otázkou, nakolik reálně zvažoval jejich použití.

Nabídka nevyužita

Komunističtí pohlaváři do poslední chvíle odmítali akceptovat změnu atmosféry v Československu. S napětím bylo očekáváno mimořádné zasedání Ústředního výboru KSČ svolané na pátek 24. listopadu. Vlna odporu dosáhla takové síly, že donutila k reakci i nehybné politbyro.

Rok 1989: Vystoupení prvního soudruha. Jak zůstal Miloš Jakeš sám, jako kůl v plotě

• Upravit
• Smazat

Politikům se často nestává, aby jejich projevy zlidověly a pasáže z nich se citovaly ještě po letech. Generálnímu tajemníkovi komunistické strany Miloši Jakešovi se to podařilo, i když on sám z toho velkou radost neměl.

Postoje zastánců tvrdé linie reprezentoval na jednání ministr národní obrany Milán Václavík, který prohlásil, že armáda je připravena řešit politickou krizi pomocí síly a čeká pouze na rozkaz politického vedení. „Navrhuji uvést do bojové pohotovosti armádu, bezpečnost, milici. Bez nějakých zásahů, ale aby tyto složky byly připraveny, jestliže k něčemu dojde, věci řešit. Není možné čekat, až nám něco udělají, je potřeba mít tyto síly připraveny,“ řekl mimo jiné Václavík.

V 19 hodin pak oznámil Miloš Jakeš, že on i celé předsednictvo a sekretariát ÚV KSČ dávají své funkce k dispozici. Ani nové vedení KSČ Václavíkovu „nabídku“ nevyužilo. Informace o Václavíkově projevu se ale rychle dostala na veřejnost.

Příprava na výměnu odborníků

O pět dní později tiskový mluvčí Československé lidové armády odmítl informace, které kolovaly mezi veřejností, že by armáda měla být zneužita při řešení situace v zemi. „Útvary a svazky československé armády nebyly a nejsou uváděny do vyšších stupňů bojové pohotovosti, plní běžné výcvikové úkoly v mírových posádkách,“ stálo v jeho prohlášení. Podobné zprávy a spekulace odmítl pak ve Sněmovně lidu poslanec a ministr národní obrany armádní generál Milán Václavík.

Václavíkovo jméno je také spojené s akcí Vlna, což bylo krycí označení pro výměnu odborníků k obsluze televizní a rozhlasové techniky. Výměna byla připravena pro případ, že by pracovníci rozhlasu a televize odepřeli poslušnost komunistickému vedení. Na žádost vedoucího oddělení státní administrativy KSČ Rudolfa Hegenbarta měl Milán Václavík uložit generálům Miroslavu Vackovi a Jaroslavu Matyášovi výběr a přípravu těchto osob.

Třiadevadesát takových odborníků, kteří byli schopni na pokyn vystřídat zaměstnance rozhlasu a televize, se údajně soustředilo 22. listopadu 1989 v armádní ubytovně v Praze-Ruzyni. Byli připraveni odvysílat prohlášení stranických funkcionářů a státního vedení k událostem. Václavík zemřel v lednu 2007, jeho trestní stíhání zastavil s ohledem na věk a nevyléčitelnou nemoc v roce 1996 prezident Václav Havel.

Jak reálnou hrozbu armáda v posledních dvou měsících roku 1989 skutečně představovala, pak zjišťoval redaktor Dan Mrázek.