Rok 1989: Vystoupení prvního soudruha. Jak zůstal Miloš Jakeš sám, jako kůl v plotě
Politikům se často nestává, aby jejich projevy zlidověly a pasáže z nich se citovaly ještě po letech. Generálnímu tajemníkovi komunistické strany Miloši Jakešovi se to podařilo, i když on sám z toho velkou radost neměl.
Záznam jeho vystoupení před komunistickými funkcionáři v Červeném Hrádku na Plzeňsku 17. července 1989 vyvolával mezi lidmi smích a Jakeš se stal nechtěnou komediální hvězdou druhé poloviny roku 1989.
Milá holka Zagorová
Místy zmatený a jindy až bezelstně upřímný projev, který se v sestříhané verzi šířil i prostřednictvím vysílání Rádia Svobodná Evropa, byl pro mnohé Čechy i Slováky signálem, že vládnoucí režim není tak silný, jak se tvářil při rozhánění opozičních demonstrací.
Komunistický předák před svými soudruhy například mluvil o signatářích petice Několik vět z řad populárních umělců („...no, tak řekněme, paní Zagorová. Je to milá holka, všechno, no, ale ona už tři roky po sobě bere šest set tisíc každý rok…“) nebo o přestavbě socialistického zřízení („...to není jednoduchý proces, ta přestavba. To je proces, bych řekl, v kterým se ne každý dost vyzná“).
V exkurzi do oblasti zemědělství si popletl brojlery s bojlery a hlavně apeloval na to, aby komunisté získali podporu obyvatel a nezůstali sami „jak kůl v plotě“. Právě heslo „Nechceme kůl v plotě“ se stalo jedním ze sloganů masových protestů, které o čtyři měsíce později smetly vládu komunistické strany v Československu.
Hrajte to do omrzení
Za rozšířením kazety s nahrávkou projevu stál disident a pozdější diplomat a ministr zahraničí a obrany Alexander Vondra (ODS), kterému ji přinesl literární kritik Josef Vohryzek. „Poslechli jsme si to v kuchyni a pak jsem to poslal (Milanu) Schulzovi do Svobodné Evropy s tím, že se to musí hrát do omrzení,“ vzpomínal Vondra.
K autorství nahrávky se v roce 1998 v Lidových novinách přihlásil Petr Smrčka, tehdy technik na vysílacím pracovišti Československé televize. Podle Jakeše za únikem nahrávky stála tajná policie a „vnitřní nepřátelé“ v komunistické straně:
„Prostě byl zájem zdiskreditovat mne. Sestříhali to tak, aby to vedlo k mému zesměšnění. To byl smysl a cíl té videonahrávky. Přitom tam o nic směšného nešlo. Reagoval jsem jen na dotazy,“ obhajoval se v roce 2005 Jakeš v deníku MF Dnes.
Vliv nahrávky na atmosféru v tehdejším Československu byl značný a významně přispěla k tomu, že se lidé po dlouhých letech normalizační éry přestávali bát projevit svůj názor.
Dokudarama Vystoupení prvního soudruha nás zavede do léta 1989 – na byt disidenta Alexandra Vondry zvoní jeho přítel, literární kritik Josef Vohryzek… V režii Pavla Krejčího účinkují Michal Przebinda a Josef Pejchal.
Jak se poté dozvíte z rozhovoru Pavla Hlavatého s historikem Petrem Hlaváčkem, „skvělých“ rétorů měla komunistická strana před revolucí dost a dost…
Související
-
Rok 1990: Papež poprvé v Československu. Jeho návštěva byla pro věřící živým snem
Jaro 1990 bylo nabité událostmi. Je to doba dramatických změn a formování nové politické i ekonomické reality. Za těchto okolností přijíždí do Československa Jan Pavel II.
-
Říjen 1989: Zelený Gottwald. Bankovka s komunistickým prezidentem byla mimořádně neoblíbená
V pátek 29. září 1989 si čtenáři Rudého práva mohli na první stránce prohlédnout obrázek nové stokorunové bankovky. Státní banka Československá ji vydala k 1. říjnu 1989.
-
Rok 1988: Nerušit, prosím. Před Vánocemi 1988 se přestalo rušit vysílání Svobodné Evropy
Sedmdesát až devadesát milionů korun ročně vynakládalo Československo, ovládané komunistickou stranou, mezi lety 1951 až 1988 na rušení „štvavých“ rozhlasových stanic.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.