Pokud získá Trump pocit, že ho Putin vodí za nos, tak se přikloní na stranu Ukrajiny, očekává Klvaňa
Americký prezident Donald Trump na Aljašce hostí Vladimira Putina. Evropští lídři před summitem vyjádřili podporu Ukrajině a podle BBC hledí do budoucna s opatrným optimismem. Ten ovšem nesdílí ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute Tomáš Klvaňa. „Cílem těchto prohlášení možná je manipulovat Trumpovou myslí,“ uvádí s tím, že někteří komentátoři možná doufají, že Trumpa svými titulky ovlivní.
„Od evropských lídrů a dalších lidí v zákulisí slyším, že se opravdu velmi obávají toho, že by mohl přistoupit na podmínky příměří, které by pro Evropu byly velmi nevýhodné z hlediska bezpečnosti a pro Ukrajinu tragické,“ dodává odborník na Spojené státy.
Sám prý má velké obavy z toho, co se na Aljašce odehraje, protože Trump se příliš neorientuje v mezinárodní politice a nezná historii ani strategickou situaci v Evropě.
Čtěte také
„Pokud máme být realističtí, tak doufejme, že jednání zkrachují a Trump Putinovi nic neslíbí. Opravdové vyjednávání může přijít až po zavedení velmi tvrdých sankcí vůči Rusku a po dalších dodávkách zbraní na Ukrajinu. To je to jediné, co je Putin schopen respektovat,“ tvrdí.
Klvaňa se domnívá, že v tuto chvíli se rusko-americký summit vůbec neměl konat, protože Trump na něm podle svých slov teprve bude zjišťovat, zda Putin vůbec chce uzavřít dohodu. To prý bude vědět do dvou minut.
„Tohle si americká strana měla zjistit dopředu. Summity jsou od toho, aby se na nich jednalo o strategických pozicích. Nemyslím si, že by Trump byl schopen někomu naslouchat a v tuto chvíli je uražen a ponížen, protože mu došlo, že si ho Putin tak trochu vodí, což je pro něj zahanbující,“ připomíná.
Velmi křehké vztahy
Samotné konání summitu pak Klvaňa označuje za velké ruské vítězství, protože ruský prezident Putin neprahne po ničem jiném než se domácímu publiku ukázat na schůzce s americkým prezidentem, což mu Trump dopřál, aniž by musel ustoupit byť jen o píď.
Zastánci amerického prezidenta argumentují tím, že jde o vyjednávací strategii a že je to člověk, který kolem sebe vytváří chaos a z něj pak vytěží maximum.
Čtěte také
„To ale vůbec není pravda. Severokorejskému režimu daroval dokonce dva summity, vstoupil na území KLDR a celé to vydával za historickou dohodu. A kde jsme teď? Severní Korea má daleko více jaderných zbraní, než měla za Trumpova prvního období. Jemu se občas něco povede, to je pravda, ale žádný prezident neudělá všechno špatně,“ poznamenává.
Svět je dnes méně předvídatelný než dřív, což od světové velmoci samo o sobě vyžaduje jasný plán a strategii. Naproti tomu Trump se v politice orientuje na základě osobních sympatií a antipatií k jednotlivým lídrům.
Britská vláda, kterou se Spojenými státy pojí zvláštní vztah, i proto evropské politiky vyzvala ke zdrženlivosti ve výrocích a premiér Keir Starmer se u Trumpa už nejméně půl roku přimlouvá za ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Hlavní vliv, který na Donalda Trumpa má jakákoliv mezinárodní situace, je ten osobnostní. Pokud bude mít pocit, že ho Putin nadále vlastně vodí za nos, tak bude uražen a třeba se přikloní na stranu Ukrajiny. Ne na základě analýzy mezinárodní situace,“ míní Klvaňa.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
