Rok 1970: Další konec Junáka. Český skauting přežil všechny zákazy činnosti

Vodní skauti měli své letní tábořiště na Seči
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vodní skauti měli své letní tábořiště na Seči
0:00
/
0:00

Více než staletou činnost Junáka, české odnože skautingu, poznamenaly v jeho historii tři zákazy: jeden od nacistů, další dva měl na svědomí komunistický režim. Smysl a charisma hnutí, které vede mladé lidi k lásce k přírodě a k pomoci druhým, se ale nikdy nezměnily.

U zrodu hnutí Junák stála příručka zakladatele skautského hnutí, britského generála Roberta Baden-Powella z roku 1908, obsahující zásady pro přežívání v přírodě.

Zrod českého skautingu

S Baden-Powellovými zásadami se v roce 1911 přijel seznámit i český učitel Antonín Benjamin Svojsík. Hned po návratu začal s aplikací textu na české prostředí a v roce 1912 mu vyšla kniha o úctyhodných 725 stránkách pod názvem Základy junáctví. Junák a junáctví se stalo českým výrazem pro skauting.

Rok 1941: Záhada ztraceného vynálezu. Kouzlo knih Jaroslava Foglara

Jaroslav Foglar (80. léta)

Spisovatel a propagátor skautingu Jaroslav Foglar ovlivnil svými příběhy plnými dobrodružství a přátelství několik generací chlapců.

V létě 1912 Svojsík uspořádal první skautský tábor ve Vorlovských lesích nedaleko hradu Lipnice, později se pokusil začlenit skautské oddíly do Sokola, kde je ale nechtěli. A tak založil 15. června 1914 samostatný spolek Junák – Český skaut. V roce 1922 měl Junák 26 tisíc členů a v roce 1938 už jich bylo 65 tisíc.

Důraz byl kladen na praktičnost a službu druhým. Za první světové války skauti pracovali ve prospěch Červeného kříže a po vzniku republiky pomáhali ustavit její úřady. Byla například vytvořena skautská pošta, jež se spolehlivě starala o doručování zásilek v revoluční době. Za druhé světové války byl skauting poprvé zakázán, oddíly se rozpadly nebo žily v ilegalitě, pod hlavičkami turistů či v jiných organizacích a spolcích. Hned po válce byl obnoven.

Zakázán, povolen a znovu zakázán

Po únoru 1948 byl Junák násilně včleněn do komunistického Svazu československé mládeže a později úplně zrušen. Stalinská éra stála život nebo svobodu celkem 900 skautů. Junák byl pak obnoven během pražského jara, tato etapa ale neměla dlouhého trvání.

Antonín Svojsík

Po okupaci v srpnu 1968 už bylo jasné, že další zákaz činnosti Junáka je otázkou času. Poslední skautské tábory se uskutečnily v létě 1970 a Junák byl definitivně zrušen výnosem ministerstva vnitra ČSSR 1. září 1970. Většina oddílů přešla do Pionýra či jiných zájmových organizací.

Po sametové revoluci prožíval český skauting boom, počet členů se vyhoupl na 80 tisíc, konec dlouhého zákazu hnutí mu zajistil publicitu. Dnes je Junák největší dětskou organizací v ČR. Má přes 60 tisíc členů, od nejmladších vlčat a světlušek, přes skauty a skautky po rovery a rangers. Existují i vodní skauti, kteří se odlišují modrým krojem a důrazem na vodácké aktivity. Posláním celého hnutí je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí.

Dokudrama Petra Stupky nám připomene událost ze září 1970 – členové Čtvrtého oddílu Junáka z Českých Budějovic na své oddílové schůzce stojí před zásadním rozhodnutím: budou z nich pionýři se skautskou minulostí, nebo se jejich oddíl, sotva dva roky povolený, zase rozpadne? V režii Jakuba Doubravy účinkují Michal Štěrba, Josef Jelínek, Jakub Jelínek a Jonáš Špaček. Dokudrama bylo natočeno v Českém rozhlase Plzeň, mistr zvuku Ondřej Franěk.

O zákazu Junáka v roce 1970 pak mluví s historikem Jiřím Plachým Pavel Hlavatý.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související