Rok 1975: Vondrovi, taková normalizační rodinka. Jaké byly začátky nekonečného rozhlasového seriálu?

Představitelé hlavních postav seriálu Jak se máte, Vondrovi ? - S. Hozová, M. Eben
Představitelé hlavních postav seriálu Jak se máte, Vondrovi ? - S. Hozová, M. Eben

730 dílů vysílaných týden co týden celých čtrnáct let. Takoví byli Vondrovi, „nekonečný“ rozhlasový seriál, jehož první díl odvysílal Československý rozhlas ve čtvrtek 25. prosince 1975.

V samotném rozhlasu se dodnes traduje, že zrození seriálu byla tak trochu náhoda. Tehdejší ředitel Karel Hrabal si prý opakovaně stěžoval, že „oddělení rozhlasových her pracuje málo a liknavě“. A tak si zaměstnanci (nejčastěji se hovoří o vedoucím oddělení rozhlasových her Vladimíru Remešovi a dramaturgovi Vladimíru Gromovi) „vymysleli“ seriál.

Ve skutečnosti to nejspíš až taková náhoda nebyla. Tlak vedení rozhlasu na původní dramatickou tvorbu, zejména na nové rozhlasové hry, začal už koncem první poloviny sedmdesátých let. Opomíjí se i význam mimořádně talentované dramaturgyně Jaroslavy Strejčkové, která s pomocí osvědčených autorů Jiřího Marka a Jana Otčenáška dala dohromady seriálovou rodinou Vondrových a její „zázemí“ a připravila i první díly seriálu.

Trefa do černého

Vondrovi. Taková normalizační rodinka

Představitelé hlavních postav seriálu Jak se máte, Vondrovi? J. Švorcová a K. Urbánek.

Sedm set třicet dílů vysílaných týden co týden celých čtrnáct let. Takoví byli Vondrovi. Od vysílání prvního dílu „nekonečného“ seriálu uplyne letos jednačtyřicet let.

Vondrovi byli – minimálně v prvních letech – trefou do černého. V dobách největší slávy sledovalo prý každý díl průměrně tři miliony posluchačů. Je ale také důležité si uvědomit, do jaké doby seriál přichází.

V televizi tou dobou začínají legendární Chalupáři, natáčejí se a průběžně vysílají epizody Třiceti případů majora Zemana. Po nich přijde Nemocnice na kraji města a mnohé další. Seriál, televizní i rozhlasový, se stane vítaným osvěžením fádního vysílání, což si uvědomí i komunističtí propagandisté, kteří začnou vyžadovat větší ideologickou angažovanost.

Ta ostatně proniká i do Vondrových: na jedné straně sice píší některé díly seriálu pod příslušným „krytím“ lidé jako Pavel Landovský nebo Karel Hvížďala, na druhé straně se rozhlasová rodinka u večeře baví o materiálech ke sjezdu komunistické strany, lidé se až křečovitě oslovují soudruhu nebo soudružko i v situacích, kdy se tak běžně nestávalo, a členové rodiny s nadšením chodí na brigády i do prvomájového průvodu.

V případě Vondrových ale nešlo jen o primitivní komunistickou propagandu – autoři se nejčastěji snažili psát jednotlivé díly seriálu jako svěží půlhodinové rozhlasové hry, ve kterých je sice ideologická linka přítomna, nikoli ale v prvním plánu.

Jak se asi o nápadu vytvořit pro posluchače tehdejšího Československého rozhlasu jakousi vzorovou rodinu, s níž by se ve vysílání pravidelně potkávali, mohlo mezi tehdejšími tvůrčími pracovníky jednat, o tom je dokudrama Báry Viceníkové. Účinkují Tomáš Jirman, David Viktora a Josef Kaluža, režie Simona Nyitrayová. Dokudrama bylo natočeno v Českém rozhlase Ostrava, mistr zvuku Marek Hoblík.

U zrodu „Vondrových“ byla i tehdejší dramaturgyně Jarmila Konrádová. Její vzpomínky v jednom ze studií, kde se Vondrovi kdysi natáčeli, pak zaznamenal Ondřej Ševčík.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související