Operace ve městě Gaza. „Kdyby Izrael necítil, že je to nutné, neriskoval by to. Hamás rozumí jen síle,“ myslí si Ondřej Šmigol

Podle Ondřeje Šmigola má izraelský útok na město Gaza dva cíle – zničit Hamás a osvobodit zbytek rukojmí. Připadá mu ale zvláštní, že se pro tento krok izraelská vláda rozhodla i navzdory obavám ze strany armády.

Čtěte také

Odpolední publicistika: Operace ve městě Gaza. Americká cla na malé zásilky. Myxomatóza v Česku

„Je to podle mě ze strany izraelské vlády trochu zoufalý pokus, protože například víme, že izraelská armáda byla proti. Bojí se, že by při tom mohl zahynout i zbytek rukojmích,“ říká Šmigol.

Podle něj se k tomuto kroku Izrael rozhodl, protože Hamás rozumí jen síle, což se potvrzuje při pokusech o vyjednávání. „Pokaždé, když se začalo vyjednávat nebo přišly mezinárodní výzvy, tak Hamás to vždycky přivítal a potom začal vyjednávání komplikovat,“ zamýšlí se historik a novinář.

„Myslím si, že kdyby Izrael necítil, že to je nutné, tak by do toho nešel, protože je to složitá operace na mnoha úrovních. Od té vojenské, protože boj v zastavěných oblastech je mimořádně těžký, až po tu mezinárodní, protože se na Izrael hrne další vlna veřejného odsouzení.“

Delší válka, delší vláda?

Podezření, že izraelská vláda konflikt v Gaze eskaluje, aby se udržela u moci, ale Šmigol odmítá.

Čtěte také

Kutěj: Obsazení města Gaza je noční můrou všech vojsk. Útok Hamásu přichází odkudkoliv, kdykoliv

„To obvinění se tu objevuje už od začátku. Že Benjamin Netanjahu válku prodlužuje, protože ví, že ve chvíli, kdy skončí, tak budou vypsány nové volby, které by mohl prohrát. Já si to nemyslím,“ oponuje historik.

„Když se podíváte na opoziční strany, které ho kritizují, tak ony samy vlastně nemají nějaký přesný plán, jak jinak by postupovaly. Možná, řekněme, na operační úrovni, v takových otázkách, jako jestli měly izraelské síly opustit tuhle čtvrť dříve nebo později, ale na tom celkovém plánu existuje napříč politickým spektrem víceméně shoda,“ doplňuje.

Mezinárodní uznání státu Palestina

V posledních dvou letech se některé státy na Západě rozhodly oficiálně uznat stát Palestina. Podle Šmigola ale samotný tento krok příliš nepomůže.

„Samozřejmě jde uznat stát Palestinu, nicméně nikdo neví, co to přesně je. Námitky, že nemá přesně dané území, že nevíme, jakou by měl formu vlády, jak by měl vyřešené různé spojené body s Izraelem, jak by byla velká armáda, stále nejsou vyřešené. A stejně tak například otázka, kdo by měl spravovat svatá místa v Jeruzalémě,“ upozorňuje komentátor.

Čtěte také

Odpolední publicistika: Žaloby na nepřiznané koalice. Útok na město Gaza. Japonský komár v Česku

„Je to také odměna pro hamásovský palestinský terorismus. Hamás jasně říká, že takové kroky ostatních států jsou vlastně jakési zadostiučinění v boji proti Izraeli,“ říká a navrhuje lepší variantu podobného kroku.

„Jestli někdo chce Palestinu uznat, tak je asi lepší ten příklad, který předvedla myslím Belgie, která řekla, že uzná stát Palestinu, ale teprve až Hamás propustí všechna rukojmí. Do té doby ne. Takže pokud už má někdo jakousi morální nutnost, uznat stát Palestinu, tak je asi lepší postupovat tímto způsobem než říct rovnou: Uznáváme stát Palestina a basta,“ myslí si komentátor a historik Ondřej Šmigol.

Dá se ještě ze strany Izraele mluvit o strategii? A je možné, že mu Spojené státy přestanou poskytovat finanční podporu? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus.